Jak by světová náboženství reagovala na objev mimozemšťanů?

Já UFO Zdroj: pixabay.com

Za posledních 20 udělali astronomové spoustu zásadních objevů, které naznačily, že ve vesmíru nemusí být lidé sami. Věří tomu také čím dál více lidí. Ale co naše církve, náboženství a sekty?

To vlastně nikdo neví… A tak se na tento fenomén zaměřil astronom David Weintraub, který napsal knihu Religions and Extraterrestrial Life. V ní se pokusil zjistit, jak by různá náboženství reagovala, kdyby se potvrdila exitence života ve vesmíru.

Vědec z Vanderbiltovy univerzity v ní úplně poprvé popsal, jak vidí mimozemšťany islám, judaismus a další menší náboženství. Ukázalo se, že většina je jich v tom mnohem otevřenější než křesťanství – dokonce i islám.

Církve musí reagovat

Ještě roku 2000 jsme věděli o 50 exoplanetách, tedy planetách mimo naši sluneční soustavu. V současné době známe takových vesmírných těles přes 1000 – a kvalifikované odhady tvrdí, že do poloviny století poznáme asi milion exoplanet!

„Pokud se na jediné z nich podaří objevit známky biologické aktivity, budeme vědět, že Země není jediným místem ve vesmíru, kde existuje život,“ vysvětluje Weintraub. A to by mělo zásadní důsledky na vnímání stvoření, role člověka v rámci náboženských systémů a mělo by to zásadní vliv na věrouku.

„Že mimo Zemi existuje někde život, věří asi třetina Američanů,“ popisuje Weintraub v knize. Ale tato čísla se velmi liší podle toho, k jakému vyznání se lidé hlásí:

Ateisté: 55 procent

Muslimové: 44 procent

Židé: 37 procent

Hinduisté: 36 procent

Křesťané: 32 procent

Ale také mezi křesťanskými církvemi se projevují velké rozdíly. U pravoslavných věří v mimozemšťany 41 procent věřících, mezi katolíky a metodisty 37 procent, u evangelíků je to 35 procent. Největšími skeptiky jsou baptisté – těch věří v život mimo Zemi jen 35 procent…

Weintrauba zaujalo, že asijská náboženství, obecně považovaná za uzavřenější a dogmatičtější než „moderní západní“ náboženství, jsou vůči představě mimozemšťanů tak otevřená. Je to tím, že v jejich posvátných knihách se, na rozdíl od Bible, objevují zmínky o této možnosti. Například v buddhistických posvátných textech jsou informace o tisícovkách obydlených světů, hinduističtí učenci zase zcela normálně spekulují o tom, že by se lidé mohli převtělovat do mimozemšťanů.

Muslimové jako fundamentalisté? Nejspíš ne...

A co islám? Podle Weintrauba se dají v koránu najít pasáže, které naznačují, že by na jiných planetách mohl existovat duchovní život. Ale tito tvorové podle všeho neuznávají islám ve stejné podobě jako na Zemi. „Islám má, jako všechna náboženství, fundamentalistické i modernistické větve – ale asi všichni muslimové se shodnou na tom, že Prorok přinesl víru jen lidem.“ Je tedy jasné, že na jiných světech by se musel Boží záměr projevovat jinak než slovy člověka-proroka Mohameda… Ani to podle Weintrauba není pro muslimy nic nepředstavitelného…

Ve Starém zákoně se naopak astronomovi nepodařilo najít jedinou zmínku, která by vrhla světlo na to, jak vidí problém mimozemšťanů židé. Pouze drobné náznaky se dají objevit v Talmudu a Kabale, ale jde spíše o názory jednotlivých židovských učenců než o nějaký ucelený pohled. Tvrdí se tam, že vesmír se skládá z nekonečného množství světů a nic tedy nebrání existenci života na nich. Jinak by zřejmě příchod mimozemšťanů na vztahu židů k Bohu nic nezměnil – pořád budou vyvoleným národem.

O to bouřlivější je debata na toto téma mezi křesťany. Je to ostatně logické: křesťanský Bůh je lidem mnohem bližší než u jiných náboženství. Obětoval se pro člověka, Ježíš (člověk i Bůh současně) zemřel pro nás na kříži. Není tedy divu, že se římskokatoličtí teologové i přírodovědci zabývali výjimečností člověka zdaleka nejvíc. Jedním z největších věroučných problémů je hřích. Proč?

Složitost křesťanství

Člověk a jeho vztah k Bohu je definován právě prvotním hříchem – kvůli/díky němu musí být člověk spasen Bohem. Ale pokud nejsou cizinci z vesmíru potomky Adama a Evy (což, pokud budou mít chapadla, asi nebudou), pak se jich prvotní hřích netýká, a tedy asi ani nemusí být spaseni. Jenže pak je nutné, aby se jejich vztah k Bohu zakládal na něčem úplně jiném než na Zemi. A pak Ježíš: navštívil je také? Pokud ano, pak v jaké formě a obětoval se také? A bylo to vůbec nutné?

Systém křesťanské víry je natolik komplexní, že pouhá představa mimozemského života je pro něj velmi výstřední a narušuje základy této jinak úctyhodné stavby.

Za nejpokrokovější vyjádření pokládá Weintraub úvahy evangelického teologa Paula Tillicha. Ten napsal, že spásná síla Boha musí být v celém Vesmíru, je totiž jeho principem. Ale současně není vůbec nutné, aby se na všech místech Vesmíru tento záměr a jeho provedení projevovaly stejně…

Fundamentalisté to mají těžké

Zdaleka největší problém by objev mimozemského života (zejména toho inteligentního) představoval pro fundamentalistické křesťany (dokonce větší než pro fundamentalistické muslimy) a evangelikální (nikoliv evangelické) křesťany. Z jejich perspektivy nemají ve vesmíru žádní mimozemšťané vlastně co dělat. Podle jejich výkladu Bible tvrdí, že žádný mimozemský život neexistuje – jedinými Božími tvory jsou tedy lidé, kteří žijí na Zemi.

Weintraub ale dokonce vypátral dvě velká náboženství, která mají víru v mimozemšťany přímo ve svých základech. Jde o mormony a adventisty sedmého dne…