Znáte podvod s himalájskou solí?

Zázračná sůl? Kdepak

„Himalájská sůl obsahuje 84 přírodních složek a minerálů, které jsou nezbytné pro zdraví, a to včetně hořčíku, draslíku, vápníku, sodík, fosforu a železa.“ Takovéto fráze používají prodejci, aby vám obyčejnou sůl, která je díky drobným příměsím železa zbarvena do růžova, prodali opravdu draho. Nestydí se lhát o tom, jak vám růžová sůl zlepší spánek i sex, oddálí příznaky stárnutí i zažene únavu. I když na rozdíl od čistě bílé soli, tedy chloridu sodného, obsahuje příměsi dalších sloučenin a prvků, jako hořčíku, draslíku, železa či zinku. Jejich stopové množství je skutečně tak malé, že na jakýkoliv zdravotní efekt v podstatě nemá žádný vliv. Naopak výměna klasické jodizované soli za růžovou himalájskou sůl může mít nepříjemné důsledky. Chybějící jód je potřeba nahradit z jiných zdrojů, což si ne každý uvědomí. Klasickou sůl s jódem bereme totiž jako naprostou samozřejmost. Jiné riziko je v jejím drcení. Aby vynikla její půvabná barva, prodává se hrubě drcená, k čemuž se nejčastěji používají plastové mlýnky. A protože sůl je na plast relativně tvrdá, dochází k otěrům a mikroplasty si pak strávník společně se solí přidává do jídla.

Ekologické dopady

V současné době se čím dál více mluví o ekologické stopě a zrovna tato v podstatě obyčejná sůl jí za sebou nechává poměrně výraznou. Halit, který v zemi zůstal jako památka na pradávné moře, je díky své barvě a dobrému marketingu žádaný hlavně v zahraničí. Radomír Dohnal v časopise Ekolist tvrdí, že v průměru „najede“ kolem 11 000 kilometrů. Sůl se nezískává odpařováním, ale hlubinnou těžbou a nezůstává v zemi původu, ale cestuje po celé Evropě a vyváží se i do USA. Vtipné je, že se vyváží i do zemí, které mají svých vlastních solných zásob dost.

Historické zastavení

Literární prameny zmiňují vojska Alexandra Velikého, která se zastavila poblíž Khewry v Pandžábu (zhruba 200 km jižně od Islámábádu). Kolem roku 326 př. n. l. se Alexandrovi vojáci pozastavovali nad tím, že jejich koně během odpočinku olizují skálu. Ukázalo se, že je slaná. Dnes je ložisko soli, která se dováží i k nám, po solných dolech v Goderichu v Ontariu, druhým největším solným dolem na světě. Samotný důl je 530 metrů pod povrchem a ročně se z něj vytěží kolem 325 000 tun soli. Text: Topi Pigula