Zlato začalo růst na stromech. Jeho získání je snazší než těžba či rýžování

Ti, kteří trpí zlatou horečkou, budou moct v Austrálii s klidným srdcem zahodit rýžovací pánve. Zlatou žílu tam zvládnou úspěšně lokalizovat úplně jinak.

K tématu: Zlatá horečka zabila přes 100 000 lidí. Jak se zlatokopům tehdy žilo?

Zní to jako nějaký aprílový vtip, ale drahý kov u protinožců doslova a do písmene roste na eukalyptových stromech. Pravda, jde jen o mikroskopické částečky, i to má ale dalekosáhlé důsledky.

Prvním hledačům už se analýza listů vyplatila

Eukalyptus či blahovičník má totiž mnoho zajímavých vlastností. Jeho kořeny například sahají do neuvěřitelné hloubky, klidně i víc než 40 metrů, aby si zajistily vodu. A právě takhle hluboko je k nalezení i zlato. Jeho titěrné kousky pak spolu s jinými minerály putují výživovým systémem stromu a končí v listech, větvích i kůře.

Od chvíle, kdy v roce 2013 odborníci tento fakt objevili, už stihli provést skleníkový experiment se stromky zasazenými do zlatem obohacené hlíny. I tehdy v listech objevili zlaté mikročástečky, čímž hypotézu potvrdili. V roce 2019 proto zkusila jedna jihoaustralská společnost zariskovat a kopat v místě, kde jeden ze „zlatých“ eukalyptů stál, přestože se v okruhu půl kilometru okolo žádné naleziště nenacházelo. A risk se vyplatil – v hloubce 44 metrů hledači narazili na šestimetrovou zlatou žílu a vytěžili 3,4 gramů zlata na tunu zeminy.

Bude příroda trpět?

Pokud jste spíš ekologicky než ekonomicky orientovaní, pravděpodobně se vám teď honí hlavou myšlenka, jak špatná zpráva tohle pro australskou přírodu je.

Přečtěte si také: První ekologická katastrofa v Evropě donutila Brity k absurdnímu řešení. Vše ještě zhoršili

Všichni víme, že vidina zisku člověka donutila zdevastovat nejeden ráj na zemi. Pro začátek nás ale může utěšit fakt, že chemická analýza listí eukalyptů je rozhodně méně invazivní způsob vyhledávání zlatých nalezišť než všechny dosud známé a používané.

Zdroj: Nature