Zase jsme o 100 000 let starší. Objevil se nečekaný evoluční důkaz

O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.

Kostěná senzace

Úlomky kostí starých 300.000 let zkoumali vědci pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. I experti, kteří se na studii nepodíleli, hovoří podle agentury DPA o senzaci.

Jako nejstarší důkaz o existenci Homo sapiens byly až dosud považovány 195.000 let staré nálezy z lokality Omo Kibish v Etiopii.

Díky nejnovějším poznatkům lze nyní i na dřívější sporné fosilie hledět v novém světle. Například 260.000 let starý úlomek lebky z Florisbadu v Jihoafrické republice teď také vědci přiřazují druhu Homo sapiens.

"Dlouhou dobu jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200.000 lety někde ve východní Africe," řekl Hublin. "Naše údaje ale ukazují, že se Homo sapiens už před zhruba 300.000 lety rozšířil po celém kontinentě," dodal vědec.

Kdy jsme odešli z Jižní Afriky?

Dávno předtím, než moderní člověk před zhruba 100.000 lety opustil Afriku, tedy podle nových poznatků osídlil celou Afriku.

V lokalitě Džabál Irhúd, přibližně 100 kilometrů severozápadně od Marrákeše, vědci našli dohromady 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí.

Zejména fragmenty lebek podrobili Hublin a kolegové přesné počítačové tomografii a statistickým analýzám.

Nynější vědecké poznatky se však zdaleka netýkají jen časového zařazení. Obličej raného Homo sapiens byl podle nich už tehdy plně vyvinutý. Naopak týl byl ještě výrazně protáhlejší, a podobal se tak spíš starším zástupcům rodu Homo.

"To znamená, že se tvar obličejových kostí vyvinul už na začátku evoluce našeho druhu," vyvozuje spoluautor studie Philipp Gunz. Naproti tomu tvar mozku a pravděpodobně také jeho funkce se proměnily až v průběhu pozdějšího vývoje.

Při vykopávkách vědci našli také mnoho kostí zvířat, například gazel, a také nástroje, které usnadnily dataci nálezů. "V Džabál Irhúdu jsme měli štěstí, že tolik kamenných nástrojů bylo vystaveno žáru," vysvětlil další vědec Daniel Richter. "Díky tomu jsme mohli použít termoluminiscenční metodu k přesné dataci vrstev nálezu," vysvětlil expert.

V komentáři pro Nature souhlasí Chris Stringer a Julia Galwayová-Withamová z Přírodovědného muzea v Londýně, že marocké fosilie představují nejlepší datované důkazy rané "předmoderní" fáze evoluce Homo sapiens. Podle nich je však zkamenělin příliš málo na důkaz, že se moderní člověk skutečně rozšířil po celé Africe už před více než 250.000 lety.

Ralf Schmitz z Bonnské univerzity považuje objev za senzaci. O určení stáří nálezů nepochybuje a oceňuje, že Hublin a jeho kolegové pracovali velmi důkladně.

ČTK