Odkud se vzaly zámky lásky a proč mohou být nebezpečné? Zajímavý trend je výrazně mladší, než si myslíte

Určitě jste na ně narazili i v českých městech. Řeč je o zámcích, které se objevují na mostech, většinou s vyraženými monogramy zamilovaných nebo jen fixou napsanými jmény. Říká se jim zámky lásky a má se za to, že tímto způsobem uzamčená láska vydrží na věky. Kde se ale tenhle trend vzal, jak jej mohou interpretovat sociální antropologové a je potenciálně nebezpečný pro mosty, na které je zamilovaní umisťují?

Odkud se vzaly zámky lásky

Ano, hádáte správně, i těmito otázkami se může zabývat věda, a když jednou může, tak se i zpravidla zabývá. Předně je asi nutné říci, že nikdo dnes už zřejmě nezjistí, na jaký most byl připevněn první zámek. Všeobecně se ale má za to, že první zprávy pochází ze srbského městečka Vrnjačka Banja, kde se zámky lásky objevovaly na příznačně pojmenovaném Mostě lásky – Most ljubavi – už v době první světové války. Praxe pak měla nabrat na obrátkách v roce 2000, konkrétně ve spojitosti s románem italského spisovatele Federica Moccia, ve kterém dojde na scénu umístění zámku lásky na most Ponte Milvio v Římě.

Čtěte také: Jak poznat pravou lásku? Odpovědi nabízí věda

Netrvalo dlouho a zámky zamilovaných se rozšířily po celém světě, takže se o ně vedle ochránců památek začali zajímat i vědci. Už v roce 2017 se pak zámek lásky stal ústředním tématem práce Ceri Houlbrook z University of Hertfordshire publikované v odborném časopisu Sage Journals, v níž se autorka snažila celou záležitost z vědeckého hlediska popsat. Vybrala si za tímto účelem Oxford Road Bridge v Manchesteru, který sama označuje za něco, co most připomíná jen vzdáleně, ale i přesto na něm 12. února 2014 vyfotografovala sedm visacích zámků lásky. „Postupně jsem sledovala, kolik jich přibývá, a skutečně, do konce května jich už na mostě bylo patnáct,“ uvádí Houlbrook ve své práci.

Chování dále popisuje jako magnetický efekt, kdy prvotní „ložiska“ nějakého zvyku přitahují další. Ve své práci pokračovala tři roky, během kterých se počet zámků na mostě v Manchesteru rozrostl na neuvěřitelné číslo 409. Protože zámky přibývaly postupně a zároveň byly součástí již běžícího trendu, upozornila Houlbrook na to, že i v kontextu sledování některých trendů z historie nesmí archeologové mapovat jen finální stav, ale mají se zabývat i akumulací popisovaných ložisek a snažit se trend promítnout do časové osy. Mohlo by to změnit pohled na některé události v naší historii a je fascinující, že k tomu přispělo něco, co není staré ani dvě desetiletí.

A pokud jde o bezpečnost, ano, některá města už zámkům lásky vyhlásila přítrž – zejména proto, že přetěžují zábradlí, které se může zbortit a přestat sloužit svému účelu. Protože jde o potenciální hrozbu pro veřejnou bezpečnost, radnice světových metropolí, jako například Melbourne, neváhají a zámky odstřihávají, což je ale z antropologického či sociálního pohledu jen další zásah do trendu, který se bude nepochybně ještě dlouho vyvíjet.

Zdroj: University of Hertfordshire, Sage Journals, The Age

Video, které jste mohli minout: Čechům na dovolené chybí hlavně chléb a pivo. Muži po návratu obvykle hned zamíří do hospody