17. července 2018 14:13

Záhada: Vědci objevili nejstarší drobky chleba na světě – je jim přes 14 000 let. Kde se tu vzaly?

Nedává to smysl, ale chleba si v Jordánsku lidé pekli už 3000 let před tím, než tam vzniklo zemědělství.

Lidé si pekli chleba dávno před vznikem zemědělství. Dokazují to miniaturní kousky chleba velké jen několik milimetrů, které objevili archeologové v neolitických ohništích v severovýchodním Jordánsku. Radiokarbonová metoda datování určila stáří nepatrných drobků zapadlých mezi kameny ohnišť v Černé poušti na neuvěřitelných 14 000 let. To zcela mění pohled na historii jedné ze základních potravin lidstva – chléb si lovci a sběrači pekli dávno před objevem zemědělství.

„Chléb je považován za produkt zemědělců, usedlých společností. Náš důkaz z Jordánska ale jednoduše posouvá začátek pěstování zemědělských plodin o 3000 let do minulosti,“ prohlásil archeolog Tobias Richter z Kodaňské univerzity. Plně rozvinuté zemědělství se v oblasti Levanty dosud datovalo do období 8000 let před naším letopočtem.

Tajné zemědělství?

Záhadou je, jak se tehdejší lovci a sběrači dostali k zemědělským plodinám. Drobky chleba (na místě se jich našlo přes 600) totiž nebyly jediným důkazem nečekaných zemědělských aktivit – tým výzkumníků z Dánska a Velké Británie v pozůstatcích několika ohnišť objevil pozůstatky malých hlíz ostřice, stopy lusků a rostliny příbuzné zelí a také divokých obilovin včetně pšenice a ječmene.

Podle vědců jsou zkoumané drobky podobné těm, které můžete běžně vyklepat ze svého toustovače. Obyvatelé jordánské prehistorické osady ale používali podstatně jednodušší technologii – primitivní chléb si pekli v popelu nebo na horkých kamenech.

Dosud nejstarší chleba se našel ve známé archeologické lokalitě Çatal Hüyük v turecké jižní Anatolii. Archeologové jeho stáří určili na 9100 let.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský