Záhada: Vědci objevili nejstarší drobky chleba na světě – je jim přes 14 000 let. Kde se tu vzaly?

Lidé si pekli chleba dávno před vznikem zemědělství. Dokazují to miniaturní kousky chleba velké jen několik milimetrů, které objevili archeologové v neolitických ohništích v severovýchodním Jordánsku. Radiokarbonová metoda datování určila stáří nepatrných drobků zapadlých mezi kameny ohnišť v Černé poušti na neuvěřitelných 14 000 let. To zcela mění pohled na historii jedné ze základních potravin lidstva – chléb si lovci a sběrači pekli dávno před objevem zemědělství.

„Chléb je považován za produkt zemědělců, usedlých společností. Náš důkaz z Jordánska ale jednoduše posouvá začátek pěstování zemědělských plodin o 3000 let do minulosti,“ prohlásil archeolog Tobias Richter z Kodaňské univerzity. Plně rozvinuté zemědělství se v oblasti Levanty dosud datovalo do období 8000 let před naším letopočtem.

Tajné zemědělství?

Záhadou je, jak se tehdejší lovci a sběrači dostali k zemědělským plodinám. Drobky chleba (na místě se jich našlo přes 600) totiž nebyly jediným důkazem nečekaných zemědělských aktivit – tým výzkumníků z Dánska a Velké Británie v pozůstatcích několika ohnišť objevil pozůstatky malých hlíz ostřice, stopy lusků a rostliny příbuzné zelí a také divokých obilovin včetně pšenice a ječmene.

Podle vědců jsou zkoumané drobky podobné těm, které můžete běžně vyklepat ze svého toustovače. Obyvatelé jordánské prehistorické osady ale používali podstatně jednodušší technologii – primitivní chléb si pekli v popelu nebo na horkých kamenech.

Dosud nejstarší chleba se našel ve známé archeologické lokalitě Çatal Hüyük v turecké jižní Anatolii. Archeologové jeho stáří určili na 9100 let.