Sám by se ven nikdy nedostal. Zasahující hasič popsal záchranu speleologa, došlo i na deset drobných náloží

Do jeskyně Svážná studna se trojice jeskyňářů vydala v sobotu kolem poledne. Mířili do známých prostorů v Lažáneckém žlebu v Moravském krasu, kde protéká podzemní potok směřující do systému Rudické propadání – Býčí skála. Cílem bylo zkontrolovat koncové chodby a zjistit, jestli tam proudí vzduch. Právě průvan totiž často naznačuje, že podzemí pokračuje dál. Pak ale přišlo nešťastné uklouznutí a rutinní průzkum se změnil v drama.

Zajímavosti

Americká armáda přestane střílet do zvířat při výcviku mediků. Kritici varují před důsledky

Složitá jeskyně s úzkým profilem

Jak uvedli hasiči na sociální síti, speleologové se v té chvíli zachovali naprosto správně. Jeden zůstal se zraněným, druhý běžel pro pomoc. Zranění nebylo vážné, šlo „jen“ o zlomený kotník. Ale v takových podmínkách by i ten bez pomoci znamenal obrovský problém.

„Pokud si zlomíte kotník venku, tak vás odveze záchranka a v podstatě se nic nestalo. Jenže po tak úzké jeskyni, kam se člověk dostává plazivkami nebo slaňováním, se nejste se zlomeninou kotníku vůbec schopní pohybovat; sám by se ten zraněný ven nikdy nedostal,“ vysvětlil Prima ZOOM jeden ze zasahujících hasičů, lezecký instruktor HZS Jihomoravského kraje a specialista na speleozáchranu nprap. Jiří Buček.

„Ta jeskyně je relativně složitá, má několik větví,“ popsal Buček. „A minimálně ve dvou třetinách má opravdu hodně úzký profil. Někde je potřeba se protáhnout i šestimetrovou úžinou, někde má i takové zalamováky a esíčka.“

Aby zraněného mohli z jeskyně bezpečně vyprostit, museli proto záchranáři jeskynní systém pečlivě prohlédnout a vytipovat místa, kde bude třeba chodbu rozšířit. Drobné nálože nakonec použili na deseti různých místech.

Unikátní zásah, na který se ale trénuje

„V rámci jeskyně jsme nemuseli řešit statiku; je bezpečná, není to důl,“ vysvětlil Buček. „Máme pro tyto případy speciální systém mikrotrhacích prací, kdy se používají malé nábojky, a k tomu nějaká ucpávka, protizávaží a odpálí se to klepnutím kladiva.“

Cestování a dobrodružství

Unikátní duhová hora skutečně existuje a dá se navštívit. Tisíce turistů ji ale možná brzy zničí

Zraněný speleolog přitom ležel v místě, které bylo asi 80 metrů pod zemí a cirka 300 metrů od samotného vchodu do jeskyně. Chladné teploty okolo šesti stupňů naštěstí nemusel vydržet nijak dlouho, hasiči kolem něj hned na začátku celé záchranné operace postavili izolační stan. „Je vytápěný plynovým vařičem a dokážeme v něm díky tomu udělat opravdu vysokou teplotu, klidně až kolem 40 stupňů,“ uvedl Buček. „Máme také speciální MTDE oblek, který zajišťuje tepelný komfort i po otevření stanu nebo při transportu.“

Dostat speleologa se zlomeným kotníkem z útrob Svážné studny do sanitky nakonec trvalo celých pět hodin. Bylo potřeba využít různou speciální techniku, třeba unikátní systém pro komunikaci v podzemí. Celkově se na zásahu podílela zhruba stovka lidí, speciálně cvičení hasiči, speleologové-záchranáři i střelmistři. Zatímco jedni pracovali v jeskyni, druzí se na povrchu starali o technické zázemí celé akce.

Čtěte také: Vlašimští hasiči přišli o odvážného a laskavého kolegu. Josef Adamec zemřel v 50 letech

V historii České republiky to byl naprosto unikátní zásah, na který ale (nejen) místní jednotky hasičů se speleozáchrankou v minulosti absolvovaly výcviky i cvičení. „Podávali si mě jako ošatku, bylo tam pár úseků, které jsem musel prolézt sám. Byly tak úzké, že mi tam nikdo nebyl schopný pomoci. Chytaly mě trošku ruce, které jsou doteď fialové,“ svěřil se v rozhovoru pro CNN Prima News speleolog a poděkoval všem, kdo ho pomohli zachránit.

Zdroj: HZS ČR, HZS Jihomoravského kraje, CNN Prima News.

Pokračujte videem: „Cítil jsem kosti, jak jedou o sebe.“ Václav popsal zranění v jeskyni i dramatickou záchranu.