Americká armáda přestane střílet do zvířat při výcviku mediků. Kritici varují před důsledky
Postřelená prasata nebo kozy se zraněními od granátů a dalších výbušnin používali američtí vojenští medici jako pomůcky k výuce po desetiletí, kontroverzní praxi ale teď odzvonilo.
Důvod, proč se tahle praxe v americké armádě udržela tak dlouho, je, že vojáci se na zvířatech skutečně hodně naučili. V praxi a pod výrazným tlakem si mohli potrénovat ošetřování ošklivých zranění, se kterými se budou setkávat nejčastěji, hlavně zranění po kulkách a výbušninách.
Čtěte také: Další ruské fiasko u Kupjansku. Postup potrubím zhatili Ukrajinci, video ukazuje zásah.
Zvířata, nejčastěji kozy nebo prasata, byla po celou dobu v anestezii, cílem výcviku koneckonců nebylo sledovat reakci na bolest, ale nechat mediky prožít situace, kdy nastane masivní krvácení, poškození orgánů a šokové stavy, aby si osvojili rychlé chirurgické zákroky v polních podmínkách.
Přesto šlo o metodu, která v poslední době vyvolávala kontroverze už nejen mezi ochránci zvířat, ale i veřejností. Zákon o obraně na rok 2026 teď tuhle praxi nadobro ruší.
Zastaralé a nehumánní metody
Nejenže výslovně zakazuje používat živá zvířata při ostrém střeleckém výcviku, ale zároveň armádě výslovně nařizuje přejít na moderní simulátory, případně tam, kde to situace umožňuje, využívat jen figuríny, kadavery nebo herce. Podle agentury AP tím končí i praxe, při níž byli medici cvičeni přímo na zvířatech zasažených ostrou municí.
„S dnešní úrovní simulačních technologií dokážeme připravit mediky na bojiště, aniž bychom ubližovali zvířatům,“ uvedl floridský kongresman Vern Buchanan, který byl jedním z hlavních zastánců zákazu. Praktiky armády označil za zastaralé a nehumánní a nový zákon popsal jako „zásadní krok ke snížení zbytečného utrpení“. Radost má i organizace PETA, která ve svém vyjádření uvedla, že legislativa „zachrání nespočet zvířat před brutálním zacházením“.
Technologie místo živých těl
Moderní výcvik dnes využívá takzvané „cut suits“ – realistické obleky s umělou kůží, krví a orgány, které si oblékají figuranti. Medik tak ošetřuje skutečného člověka v simulovaném kritickém stavu, včetně masivního krvácení nebo devastujících poranění. Podle ochránců zvířat je právě tento přístup nejen etičtější, ale i praktičtější, protože simulace je možné opakovat, upravovat a přizpůsobovat různým scénářům.
Ne všichni vojáci jsou ale přesvědčeni, že simulátory dokážou plně nahradit stres skutečného bojiště. Někteří veteráni například tvrdí, že právě práce se živým organismem vytvářela tlak, který se figurínou nasimulovat nedá.
„Z figuríny nemáte ten pocit naléhavosti. Nemáte pocit, že ten člověk umírá,“ řekl už v roce 2013 deníku Washington Post armádní medik Michael Bailey, který sloužil ve dvou misích v Iráku. „Když se snažíte udržet někoho při životě ve chvíli, kdy fyzika i nepřítel dělají pravý opak, je to přesně ten typ výcviku, který chcete mít v záloze.“
Čtěte také: Vysokorychlostní tratě se ženou do Česka: Svezeme se za osm let, věří šéf projektu
Jestli bude výcvik dostačující, ukáže asi až čas. Je ale potřeba říct, že pro ochránce zvířat boj s americkou armádou tímto zákonem nekončí. Zákaz se totiž týká pouze takzvaného live-fire výcviku. Jiné praktiky se zvířaty armáda provádět může i dál. A nejsou to pěkné experimenty – jde mimo jiné o testování zbraní.
Zdroj: AP, Smithsonian Magazine
Video, které jste mohli minout: Psí hospic jako domov pro staré mazlíčky: Lidé se jich zbavují stále víc, varují provozovatelé