Potomci kokainových hrochů Pabla Escobara drancují Kolumbii, úřady je začnou vybíjet
Díky drogovému byznysu se narkobaron Pablo Escobar svého času dostal i mezi 10 nejbohatších lidí planety a různé výstřelky u něj nebyly nic neobvyklého. Jako spousta dalších boháčů měl ve svém sídle v kolumbijském departementu Antioquia mimo jiné i velkou soukromou zoo plnou exotických zvířat. Některé exempláře ale po jeho smrti unikly do volné přírody a Kolumbie s nimi bojuje dodnes.
Mezi druhy, které si Escobar pořídil, byli i hroši. Tři samice a jednoho samce si nechal nelegálně dovézt v osmdesátých letech. Po jeho smrti se podařilo většinu zvířat včetně žiraf bez závažnějších problémů přemístit, s hrochy to ale tak jednoduché nebylo.
Jak možná víte, jde o jedny z nejagresivnějších zvířat na planetě se silně teritoriálním chováním a silou tanku. Celosvětově mají hroši každý rok na svědomí odhadem stovky lidských obětí, podle některých statistik dokonce víc než lvi, levharti i krokodýli dohromady. A přitom jsou to býložravci, takže za jejich útoky nikdy není hlad, jen čirý vztek.
Escobarovi hroši nebyli žádnou výjimkou. Nikdo nechtěl riskovat a popravdě ani vydat tolik peněz, kolik by bylo potřeba na jejich bezpečný transport. A tak je v opuštěném sídle nechali a, přiznejme si to bez obalu, doufali, že tam zemřou hlady. Jenže to se přepočítali. Hrochům se povedlo uniknout. Usídlili se v povodí nejdelší kolumbijské řeky Magdalena a začali se rychlostí blesku množit.
Zákon džungle po kolumbijsku
Výsledkem je, že teď v Kolumbii žije okolo 200 potomků oněch čtyř „kokainových“ hrochů. A ačkoli přitahují turisty, zároveň také způsobují značné problémy. Ohrožují rybáře, útočí na lodě, vodní toky zaneřáďují výkaly a kvůli tomu hynou ryby i rostliny a kvalita vody, na které závisejí místní komunity, jde samozřejmě také prudce dolů. A populace také není úplně v pořádku; kvůli příbuzenskému křížení se u některých jedinců objevují různé defekty.
Kolumbijské úřady se jich už snažily zbavit mnoha různými způsoby. Samicím s pomocí speciálních foukaček vpravovali antikoncepci, samce uspávali a přepravovali na kastraci. Jiný program se věnoval přemisťování hrochů zpět do zemí, kde je na ně příroda připravená.
Přečtěte si také: Nejšílenější skutky Pabla Escobara: Terorismus, stavba vlastního vězení i kokainoví hroši
Asi ale není třeba říkat, že tyhle metody byly extrémně nákladné, nebezpečné a problematické. Studie z roku 2023 navíc ukázala, že sterilizace a relokace by stály minimálně 1 až 2 miliony dolarů a hrochů by se tu zbavili tak za sto let. A to ještě jen možná.
Proto padlo rozhodnutí je prostě a jednoduše vybít. Ne všechny – Kolumbijci totiž pořád získávají obrovské peníze od turistů, které sem každoročně hroši přitáhnou. Ale tak o polovinu místní populaci plánují zmenšit. Otázka je, jestli se tento radikální krok nesetká s moc velkým odporem. Protože když v roce 2009 Kolumbijci odstřelili agresivního samce, vyvolaly fotky vojáků pózujících s mrtvým zvířetem takové pobouření, že se snahy o další redukci na mnoho let zastavily.
Zdroj: The Times, The Guardian, Global News
Video, které jste mohli minout: Pablo Escobar a jeho vězení La Catedral