Epidemie ticha a osamělosti. Každý rok přicházíme o 338 slov a určitě tušíte, co za to může
Svět se noří do ticha a my jsme si toho ani nevšimli. Jak ukázala rozsáhlá studie psychologů z univerzit v Arizoně a Missouri, náš průměrný denní limit mluveného slova se každoročně smrskne. A je to tak stabilní trend, že jsme kvůli němu za posledních 15 let přišli skoro o třetinu veškeré živé konverzace.
Data z 22 studií realizovaných mezi lety 2005 a 2019 ukazují skoro až děsivou progresi. Každý rok, který uplyne, řekneme v našem běžném dni o 338 slov méně než v roce předchozím. Tohle není běžné sčítání a odečítání, ale aritmetická řada. Kumulativní efekt je drtivý: za necelých 15 let klesl počet slov, která denně vypustíme z úst, o 28 procent. Z původního průměru 16 000 slov jsme se už propadli na 12 700.
Mohlo by vás zajímat: Jed na krysy v dětské výživě: Výrobce čelí vydírání, podezřelé skleničky se objevily i v Česku
Každý rok tak v průměru mluvíme zhruba o 2 až 3 minuty denně méně než v roce předchozím. V posledních 20 letech jsme zřejmě přišli o miliony slov a tisíce hodin smysluplné lidské konverzace, které jsme vyměnili… za co vlastně?
Matematika ticha: „Inflace“ mluveného slova
Důvod toho, že přicházíme o konverzaci, se pochopitelně dá vysvětlit nástupem moderních technologií a sociálních sítí. Proto není tenhle trend u všech stejný, čísla u mladších generací jsou ještě varovnější než u starších. Lidé pod 25 let dokonce meziročně přicházejí až o 452 mluvených slov za den.
Ono ale není divu, protože místo abychom zavolali do restaurace, k veterináři, k lékaři, nebo na úřad, stačí často kliknout v aplikaci. Nepotřebujeme se ptát na cestu ani na zajímavá místa, všechno si najdeme na internetu a zadáme do navigace. V obchodě se nikdo nevybavuje, pokladní už koneckonců vlastně ani nepotřebujeme, když existují samoobslužné zóny. V situacích, kdy se lidé dřív seznamovali a povídali si, dnes vytahujeme telefony a nasazujeme sluchátka.
Emoji nenahradí barvu hlasu
Samozřejmě, že část konverzace se přesunula do světa internetu a na sociální sítě, ale psychologové jsou v tomhle neoblomní. Psaná konverzace podle nich nikdy nemůže plnohodnotně nahradit mezilidský kontakt, na který je lidský mozek naprogramovaný posledních 200 tisíc let. Tón hlasu, výraz ve tváři a podobné věci v nás vyvolávají okamžitou emoční odezvu, která v rámci digitální komunikace vůbec nemusí přijít.
Připravujeme se tak o všechny možné benefity, které pak mohou vyústit v duševní nepohodu, depresi a další problémy s duševním zdravím. A samozřejmě to všechno přispívá k osamělosti, která už v některých světových zemích začíná být téměř epidemií. Ne náhodou jsou to právě země, kde se na technologie spoléhá nejvíc a náhodné interakce na ulicích úplně přestaly být standardem. A co s tím? Autoři výzkumu to shrnuli jasně: „Těch 300 slov, o která jsme přišli loni, můžeme získat zpět banálním rozhovorem s baristou nebo sousedem,“ radí. „Mluvit o 300 slov víc je ta nejlevnější prevence izolace.“
Zdroj: BBC Science Focus, Phys.org, Perspectives on Psychological Science
Video, které jste mohli minout: Krvavé drama u Banské Bystrice: Medvědice napadla běžce, i se zraněním dokázal uprchnout
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
