Důležitá výročí roku 2022: Potopení Titanicu, mnichovský masakr nebo karibská krize

Titanic a královna Alžběta II.

V roce 2022 si připomeneme hned několik významných událostí, které ovlivnily Česko nebo celý svět.

70 let od nástupu Alžběty II. na trůn (7. února 1952)

Britská královna Alžběta II. oslaví v únoru platinové výročí své vlády. Pokud jí to zdravotní stav dovolí, uplyne 7. února 2022 už 70 let od jejího nástupu na trůn. Alžběta II. se stala královnou po svém otci Jiřím VI., který zemřel 6. února 1952 a ve své funkci vítala 14 britských premiérů včetně Winstona Churchilla. Už teď je Alžběta II. nejdéle vládnoucí ženou ve známé historii lidstva.

Jen tři monarchové vládli déle než současná britská královna. Lichtenštejnský kníže Johann II. (1858–-1929) strávil na trůnu 70 let a 91 dnů a jen o 35 dnů ho v délce vlády překonal thajský král Pchúmipchon Adunjadét (1946–2016). Absolutní prvenství ale patří francouzskému Ludvíku XIV., zvanému král Slunce (1643–1715), který vládl celých 72 let a 110 dnů. Pro srovnání „náš“ František Josef I., který nastoupil na habsburský trůn v roce 1848, vládl 67 let a 355 dnů (zemřel 1916) a je šestým nejdéle vládnoucím monarchou historie.

110 let od potopení Titanicu (15. dubna 1921)

Zima roku 1912 byla neobvykle mírná, což mělo za následek větší tání a odlamování ledovců. V severním Atlantiku se proto velké ledovce objevovaly ještě poměrně pozdě na jaře. O něco jižněji, než byla obvyklá plavební trasa z Evropy do Severní Ameriky, se 14. dubna hnal vysokou rychlostí na své první plavbě obří parník Titanic.

Drama lodi, která se uprostřed Atlantiku potkala se svým osudem, je dostatečně známé ze slavného velkofilmu Jamese Camerona. Ve 23:40 Titanic narazil svým pravobokem do ledovce a začal se potápět. Loď, která měla na své první plavbě trhnout všechny rekordy, se bez problémů dostala na titulní strany všech světových deníků. Zahynuly dvě třetiny osob na palubě, celkem kolem 1 500 lidí.

20 let od katastrofálních povodní v Česku (7.–16. srpna 2002)

Když se po vydatných deštích 7. srpna 2002 rozvodnily hladiny jihočeských řek a začaly přetékat některé rybníky, vypadalo to zprvu na lokální povodně. Následující den v Českých Budějovicích voda z Malše odřízla několik sídlišť a Vltava v Praze dosáhla průtoku 1 000 m³/s. O den později to bylo ještě o 500 m³/s víc, ale pak začala hladina klesat. Už 11. srpna však začalo znovu pršet.

Druhá vlna záplav kulminovala 14. srpna, kdy se Prahou řítilo 5 160 m³/s a voda zaplavila Karlín i pražské metro. Pod vodou byly západní a znovu i jižní Čechy a voda se Vltavou valila do středních Čech a Labem dále na sever a přes Děčín do Německa. Kvůli rozvodněné Dyji bylo zasaženo i Znojemsko. Největší povodeň od roku 1845 si vyžádala 17 obětí, zasáhla 753 obcí a způsobila škody za 73,3 mld. korun, z toho 7 miliard jen v pražském metru.

50 let od útoku na mnichovské olympiádě (5. září 1972)

Když v roce 1972 přepadlo palestinské komando izraelské sportovce na letní olympiádě v Mnichově, odmítli němečtí policisté pomoc zvenčí. Palestinci zajali 11 sportovců, přičemž dva z nich byli zabiti už při přepadení ubytovny v olympijské vesnici v Mnichově.

Požadavek Palestinců byl jasný. Propusťte 234 vězňů, kteří jsou v izraelských věznicích, a my ušetříme životy izraelských sportovců. Kvůli nedostatečné zkušenosti německé policie ale došlo k tragédii na letišti blízko Mnichova, kdy při útoku německých speciálních jednotek všichni izraelští rukojmí zahynuli.

60 let od Karibské krize (16.–28. října 1962)

Lidstvo nikdy nebylo blíž jaderné válce než v době 12 dnů trvající Kubánské krize. Kubánský režim vedený Fidelem Castrem souhlasil s rozmístěním sovětských jaderných raket na svém území. Šlo o reakci sovětského vedení v čele s Nikitou Chruščovem na rozmístění více než 100 amerických raket s jadernými hlavicemi v Itálii a Turecku schopnými zasáhnout Moskvu. Krizi se podařilo zažehnat doslova na poslední chvíli.

USA v roce 1962 disponovaly víc jak 20 tisíci jaderných zbraní, většina z toho patřila do arzenálu letectva. Zhruba 200 bomb pak bylo připraveno na mezikontinentálních balistických raketách. Naproti tomu sovětský arzenál byl však téhož času zhruba pětkrát až desetkrát menší, podle toho, zda počítáme aktivní nebo konzervované zbraně, přičemž jen 38 bomb bylo v roce 1962 součástí sovětských mezikontinentálních střel.