Vědecké studie o geneticky modifikovaných plodinách jsou zmanipulované

GMO ve střetu zájmů

Vědci to oznámili v prosincovém vydání amerického časopisu vědeckého časopisu PLoS ONE. Analyzovali stovky vědeckých článků publikovaných v mezinárodních vědeckých časopisech a výsledky své práce okomentovali takto: "Zjistili jsme, že vazby mezi výzkumníky a průmyslem geneticky modifikovaných plodin jsou zcela běžné, až 40 procent všech článků můžeme považovat za střet zájmů."

Vědci také zjistili, že u studií, jejichž autoři byli ve střetu zájmů, bylo také mnohem pravděpodobnější, že jejich výsledky budou mnohem příznivější pro obilí společností, jež ho upravují pomocí genetické modifikace, než u studií, které byly bez finančního konfliktu.

Provrtejte jim střeva

Studie se zaměřila na články o účinnosti a trvanlivosti plodin, které jsou modifikovány, aby byly rezistentní proti škůdcům pomocí toxinů organismu jménem Bacillus thuringiensis. Jde o půdní bakterii z rodu Bacillus a kmene Firmicutes. Je aerobní a produkuje spory. Ty obsahují tzv. cry toxiny, které mají insekticidní účinky na některé skupiny hmyzu, a proto se užívá k produkci pesticidů a zároveň slouží k vývoji geneticky modifikovaných (transgenních) rostlin. Proteiny této bakterie se užívají jako specifické insekticidy pod názvy Dipel či Thuricide. Aplikují se v tekutých postřicích na pole a považují se obecně za šetrné k životnímu prostředí. Předpokládá se, že tento insekticid perforuje výstelku střev hmyzu a některé zprávy nalezly vztah mezi účinkem těchto látek a přítomností střevních bakterií v hmyzím těle.

Kdo je ve střetu zájmů? Američané a Číňani

Thomas Guillemaud, ředitel výzkumu u francouzského Národního ústavu pro zemědělský výzkum (INRA), sdělil agentuře AFP, že tým se původně podíval na 672 studií, které později omezil na 579; u nich se již dalo jasně prokázat, zda jejich autoři byli, či nebyli ve finančním střetu zájmů. "Z tohoto celkového počtu bylo 404 studií amerických a 83 čínských," popsal vědec.

Když chtěli zjistit, zda opravdu došlo ke konfliktu zájmů, vědci zkoumali způsob, jakým byly studie financované. Střet zájmů byl jasně prokazatelný ve studiích, v nichž alespoň jeden autor deklaroval svou příslušnost k některé z biotechnologických nebo zemědělských společností anebo od nich nějakou formou získával finanční prostředky na svůj výzkum.

Logika praví, že "cinknuté" studie vycházejí lépe pro firmy produkující GMO

"Nejdůležitějším výstupem této práce ale bylo potvrzení faktu, že existuje statistická souvislost mezi přítomností střetu zájmů a studiemi, které docházejí k příznivým závěrům o geneticky modifikovaných plodinách," vysvětluje Guillemaud. "Když studie byly v konfliktu zájmů, tak to zvýšilo pravděpodobnost o 49 procent, že jejich závěry budou být příznivé pro geneticky modifikované plodiny."

Text: MK