Vědci objevili na Zemi 13 genetických superlidí! Jsou klíčem k změně světa

Časopis Nature Biotechnology oznámil, že mezi 589 306 vyšetřenými lidmi se našlo 13 šťastlivců, kteří sice měli poškozenou DNA, ale jejich „postižení“ se jaksi „zapomnělo“ projevit. Nesou v sobě odpověď na otázku, jak neonemocnět?

V rámci rozsáhlého anonymního výzkumu zaměřeného na významné genetické poruchy způsobující množství těžkých chorob, byla zkoumána DNA, tedy přesněji řečeno 874 genů, u 589 306 osob. U naprostého zlomku z nich se ukázalo, že sice jejich buňky obsahují dědičnou mutaci vyvolávající chorobu, ale choroba samotná se neprojevila. Ačkoli jedinci měli trpět těžkým onemocněním, nebyly zaznamenány absolutně žádné symptomy nemoci. Znamená to, že mají ve svém těle zabudovaný nějaký obranný mechanismus, který věda dosud neodhalila? Je to možné.

„Milióny let evoluce utvořily mnohem víc ochranných mechanismů, než kterým v současnosti rozumíme,“ prohlásil Eric Schadt z lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai v New Yorku, který se na významném objevu podílel. Vědci připustili existenci neprobádaného mechanismu zabraňujícímu vzniku nemoci. Jenže tady narazili na zeď nevědomosti. Nejen, že se neví o jaký jaký mechanismus jde a jak funguje, ale dokonce se ani neví, kdo je ona třináctka vyvolených. To je dáno díky pochopitelné anonymitě testovaných vzorků. Není proto divu, že po nich vědci začali okamžitě pátrat. A budou to mít těžké, protože mohou být naprosto kdekoli.

Fotogalerie

Průhledná ryba, které je v břiše vidět ryba

Stephen Friend z Sage Bionetworks v Seattlu (americký stát Washington), jeden z třicítky vědců pracujícím na výzkumu, pro britský The Guardian řekl: „Máme nástroje umožňující hledat mezi běžnými jedinci lidi, kteří by měli být nemocní, ale nejsou. Pokud je najdeme, můžeme v jejich genomu hledat další mutace, jež by nám mohly poskytnout klíč k novým terapiím. Znamená to tedy, že musíme studovat lidi zdravé nikoliv nemocné.“ Bylo by úžasné objevit, co zapříčinilo nepropuknutí choroby. Zkoumaly se pouze dospělé osoby u nichž by se dávno projevily rozvinuté symptomy některé ze závažných onemocnění propukající v dětství.

Představa, že by se povedlo odhalit onen tajemný „sebeochranný“ princip se okamžitě stala hnacím motorem pro další výzkum. Ideální by bylo nalézt některého „zdravého nemocného“. Jedná se totiž o dědičné choroby. Co když by se dědila i ona zázračná imunita? Lidé si slovo mutace“ spojují spíše s negativními než pozitivními představami. Jenže v tomto případě jde zřejmě o velmi vzácnou situaci, která by mohla pomoci „vyřešit“ mnohé lidské trápení.

A vůbec není vyloučeno, že onu zázračnou vlastnost si v sobě nese i zdravý, tedy vlastně „nemocný“ dospělý člen české populace. Jen o tom neví. Vždyť mu přece z hlediska zdraví nic nechybí. “Lidské genetické studie identifikovaly vzácné mutace v CCR5 , které zajišťují odolnost proti infekci virem HIV,“ píše se ve zmiňované studii. Najít lék na AIDS by znamenalo aspirovat na Nobelovi cenu. Ale najít lék na extrémně širokou paletu genetických postižení, to se už vymyká lidské představivosti. Ale zřejmě nejde o nemožný cíl.

Text Topi Pigula