Vědci našli zlo. Je ukryté uprostřed mozku

Zlo máme uložené v temenním mozkovém laloku – odhalil výzkum německých neurovědců. Ti zkoumali několik skupin recidivistů s tím nejhorším trestním rejstříkem a porovnávali, v čem jsou si jejich mozky podobné.

Neurolog Gerhard Roth, který působí na univerzitě v Brémách, objevil v mozku „zlých lidí“ temnou oblast. Toto místo umístěné v temenním laloku měli prakticky všichni zločinci, které zkoumal. Vědec to odhalil během mnohaletého výzkumu pro německou spolkovou vládu.

Neurolog promítal odsouzeným za násilné trestné činy scény plné násilí a brutality – a přitom zaznamenával, co se děje v jejich mozcích. V místě, kde se normálně objevují emoce, jako je soucit nebo lítost, se u odsouzených objevovala jen temná skvrna. Jejich mozky na tyto negativní vjemy nijak nereagovaly.

Tak zvané zlo

Vědec na základě mnohaletých zkušeností soudí, že mnoho odsouzených za násilné trestné činy má pro svůj osud genetické dispozice. „Když se podíváte na mozky kriminálníků, téměř vždy tam objevíte shodu ve stejné oblasti.“ Podle Rotha existuje mnoho známých příkladů lidí, kteří začali znenadání páchat zlo – poté, co jim v mozku vznikl nádor. Po odstranění nádoru se však zase začali chovat normálně. „Za mnoho etických problémů mohou poruchy v mozku – například když se do některých oblastí nedostane serotonin,“ dodává vědec. „Teď konečně víme, která oblast v mozku je za zlo zodpovědná…“

Co dělat se zlými lidmi?

Na mozkové poruchy by se však podle něj neměli násilníci vymlouvat, rozhodně ne před soudem. „Samozřejmě to není automatické – člověk dokáže vědomě spoustu problémů potlačit. Ale přesto: když vidím mozek nějakého mladého člověka, dokážu s 66procentní pravděpodobností předpovědět, jestli se z něj stane zločinec,“ tvrdí neurovědec.

Podle jeho výzkumu je u lidí relativně snadné odhalit protispolečenské tendence v mozku, a to už od mládí. Dr. Roth na základě svého výzkumu rozděluje zlé lidi do tří skupin:

• Ty, kteří jsou po duševní stránce zcela zdraví, ale vyrůstali v narušených společnostech. Tedy v prostředí, kde se pokládá za normální zabíjet, krást nebo znásilňovat.
• Druhá skupina jsou duševně nemocní násilníci, kteří považují okolní svět za nebezpečí pro své ego. „Stačí jen malý podnět a u takového člověka dojde k výbuchu – a pak se z něj stane vrah.“
• Poslední skupina je nejméně početná. Jde o psychopaty, skupinu, do níž se řadí zrůdy jako Stalin a Hitler.

Ne každý násilník se násilníkem rodí. Na mnoho z nich má obrovský vliv společnost. „Experti potvrdili, že u některých lidí začínají tyto tendence už mateřské školce,“ vysvětluje Roth. „Ale nic ani u těchto případů není ztraceno – je úkolem odborníků a celé společnosti, aby zabránili těmto lidem stát se kriminálníky.“

Zlo se tak nestává jen imaginárním pojmem, ale měřitelnou entitou.