3. listopadu 2017 09:41

Vědci našli autopilota v lidském mozku. Umožňuje nám pracovat, i když o tom nevíme

Lidský mozek nepracuje přesčas, pracuje pořád.

Určitě jste to někdy zažili – vaše tělo pracovala na autopilota. Byli jste po práci tak unavení, že jste při řízení vlastně vůbec nedávali pozor, ale stejně jste dojeli bez nehody. Anebo jste byli tak ospalí, že jste tak tak pohnuli nohama, ale stejně jste se došourali k cíli, aniž byste si z toho třeba moc pamatovali.

Mozek jedoucí na autopilota nám zachraňuje život

Tyto extrémní situace často zažívají třeba horolezci nebo cestovatelé, kteří se dostali do ohrožení života – často to popisují, jako by nad nimi převzal moc někdo jiný, kdo je zachránil. Není divu, že se tyto příběhy stávají častým argumentem o existence boha – z pohledu ohrožených lidí to opravdu často vypadá jako nemožné, tělo jako by řídila nějaká jiná inteligence.

Vědci ji nyní objevili – nejedná se ovšem o boha, po tom stále nebyla ve vesmíru nalezena jediná stopa, ale spíše o obdobu autopilota v letadle nebo primitivní umělé inteligence, která řídí automobil. Na objevu se podílel mezinárodní výzkumný tým, který sledoval lidské mozky pomocí vyspělých zobrazovacích zařízení.

O existenci tohoto mechanismu se obecně ví již od devadesátých let dvacátého století, kdy byly objeveny v mozku oblasti, jimž se říká DMN (neboli default mode network). Vědce jejich existence překvapila již tehdy, odhalili je vlastně náhodou. Když totiž lidé leželi při skenování mozku a vůbec nic nedělali a tvrdili, že o ničem nepřemýšlí, tyto oblasti byly stejně aktivní. Nyní podrobnější průzkum těchto částí mozku prokázal, že právě ony opravdu pracují, i když člověk vědomě nic nedělá – daly by se tedy označit za onoho anděla strážného, který se o nás stará, když je nejhůř.

Novorozenci i krysy

Struktury DMN jsou zapojené do vyhodnocování minulých zkušeností a zážitků a současně jsou klíčovou oblastí, kde dochází k plánování do budoucna. Jiné práce zase upozornily, že jsou zodpovědné také za uvědomění si sebe samotného – to je ovšem nyní pokládáno za více než sporné, zdá se totiž, že vlastní verzi DMN mají i novorozenci a krysy, kteří si svou existenci prokazatelně neuvědomují.

Z toho vyplývá, že funkce DMN musí být ještě jednodušší a primitivnější, když funguje i u zvířat. Hlavním autorem nové studie je Deniz Vatansever z Cambridgeské univerzity. Jeho tým sledoval lidské mozky při značně komplikovaných činnostech, které však vykonáváme velmi často – a nemusíme se tedy na ně soustředit.

Základem jeho studie byla analýza toho, co se v mozku děje, když si člověka zavazuje tkaničku. Nesmějte se, zní to sice komicky, ale právě tato činnost je pro mozek opravdu složitá – důkazem je to, jak dlouho se to učí malé dítě. Je třeba vytvořit komplikovaný topologický útvar, který znemožní rozvázání uzlu – tato činnost je značně náročná nejen na prostorovou představivost, ale také na jemnou motoriku horních končetin. A přesto – pamatujete se, kdy naposledy jste se na to museli soustředit? Ne, protože i takový úkol je lidský mozek schopný vykonat zcela rutinně, v modu autopilot.

Karetní hypotéza

Vědci pak svou hypotézu otestovali na hraní karet při hře s velmi jednoduchými pravidly, při níž hráče sledovali pomocí mozkových skenů. Ukázalo se, že po nějaké době se v lidském mozku silně aktivují právě oblasti DMN, zatímco zbytek usne a šetří energií. Jakmile pravidla hry přešla hráčům „do krve“ (vlastně tedy do DMN), nemuseli se na ni soustředit a mozek mohl odpočívat, o všechno se postaral autopilot.

Tato práce by v budoucnu mohla pomoci například s vývojem nových relaxačních technik, ale také s pomocí lidem, kteří mají některé atypické mozkové poruchy, například s koncentrací.

Text: MK

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom