14. prosince 2017 06:00

V Ostravě už desítky let hoří haldy. Češi a Poláci budou zjišťovat jejich vliv na ovzduší

Kritické smogové situace v Ostravě jsou každoroční zimní klasikou. Hořící haldy situaci zhoršují.

Vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB) a Hlavního báňského institutu (GIG) v polských Katovicích zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy prachových částic a plynů na termicky aktivních haldách v česko-polském příhraničí. Výsledky projektu mají přispět k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice. ČTK to dnes řekla mluvčí projektu Eva Kijonková.

Termicky aktivní znamená, že halda hoří

"Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice jsou navíc vázány polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší, a tedy zdraví lidí v příhraničních regionech, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů," uvedl projektový manažer z VŠB Václav Dombek.

V Moravskoslezském kraji se nacházejí tři termicky aktivní haldy – Ema, Heřmanice a Hedvika. Na polské straně hranice se výzkum týká wodzisławského okresu Slezského vojvodství s městy Rydułtowy, Radlin a Pszow. Češi společně s Poláky staré haldy poprvé zkoumali před více než čtyřmi lety. Tehdy definovali, že jisté riziko může pro obyvatele znamenat i současná lidská činnost – emise se uvolňují při odtěžování hald nebo sanačních pracích. "Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci nyní soustředí," uvedla Kijonková.

Společný výzkum potrvá do 31. srpna 2019. Výsledky pak budou dostupné pro instituce, občanská sdružení, firmy, samosprávy i státní správu v Česku i Polsku. "Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika," uvedla Kijonková.

Podle Dombka je důležité, že se při projektu sjednotí postupy a metody výzkumníků. "Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení," uvedl Dombek.

Haldy (odvaly) tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Patří mezi největší ekologické zátěže. Haldy hoří i několik desítek let, jejich okolí to zatěžuje zápachem i prachem.

ČTK

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom