V jakém věku se dokážeme chovat nepředvídatelně? Nejlépe v pětadvaceti, tvrdí vědci

Náhodné chování se projevuje i v šachách. Zdroj: pixabay.com

Francouzští výzkumníci sledovali, nakolik náhodně a nepředvídatelně se lidí dokážou chovat. Pomocí docela jednoduchého experimentu zjistili, že ve věku 25 let to jde nejlépe. Jak na to přišli?

O čem je náhoda

Náhodné chování se může týkat nejen lidí, ale také rozličných situací. O náhodě mluvíme v těch případech, kdy bez ohledu na veškeré známé informace nelze předvídat výsledek blížící se události. Vezměte si třeba obyčejné házení mincí. Můžeme hodit stokrát, znát všechny dosavadní výsledky, a přesto nám tyto informace vůbec nepomohou v predikci toho, jak následující hod dopadne.

Schopnost chovat se nepředvídatelně a zdánlivě náhodně patří mezi lidské výsady. Umožňuje nám tak přelstít počítače, které mnohem dokonaleji dokáží vyhodnotit rozličné možnosti a vybrat tu správnou. Jenže takzvané náhodné chování je úzce spojeno s kreativitou a nejvyššími kognitivními procesy. A právě tomuhle tématu se rozhodl Nicolas Gauvrit se svým týmem přijít na kloub.

Neobvyklý experiment

Francouzský matematik a psycholog zkoumal 3 400 respondentů ve věkovém rozpětí od 4 do 91 let. Zadal jim sérii úkolů, které měli splnit tak, aby výsledky působily na jiného člověka co nejvíce náhodně. Jednalo se třeba o odhad, jak by dopadlo 12 hodů mincí či kterou kartu by si člověk náhodně vytáhl z balíčku. Získané odpovědi pak vyhodnotil prostřednictvím počítačového programu, který sledoval vzorce v získaných datech. Čím hůře předvídatelná a čitelná data, tím lépe. A výsledky byly jednoznačné.

Vliv pohlaví, jazyka či vzdělání se v tomto experimentu neprojevil. Rozdíl se však ukázal ve věku. Kreativita, s níž dokázali lidé zadat co nejnáhodnější odpovědi, s věkem rostla a vrcholu dosáhla v 25 letech. Poté se začala postupně snižovat. Lidé v tomto věku jsou tak na vrcholu sil co se týče náhodnosti a neotřelosti svých rozhodnutí.

Mimo jiné se ukázalo, že i zdánlivě nízký počet možností, jaký představuje pouhých několik hodů mincí, nabízí dostatečně široké spektrum variant k tomu, aby se lidská tvořivost a jedinečnost mohly projevit. Gauvritův tým plánuje výsledky postupně rozpracovat a využít je k dalšímu výzkumu, především v souvislosti s úpadkem kognitivních schopností či léčbou neurodegenerativních onemocnění.

Text: MS