Únorové lahůdky na Prima ZOOM. Naše tipy pro tento týden!
Poznejte tajemství a záhady přírody i historie. Skutečný život napříč dějinami a lidskou i zvířecí říší. Vydejte se na cestu zábavy a poznání s Prima ZOOM.
Premiérové tematické bloky sledujte vždy v pondělí až neděli v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.
2. 2. 19.00 – Tropická řeka: Den kajmana
Oči, které nikdy nemrkají, kloužou pohledem po černém povrchu tropické řeky a vypadají jako slabě žhnoucí uhlíky za soumraku. Ochraptělé štěkání kousek odsud kameramanovi a biologovi Reineru Bergomazovi neustále připomíná, že se nachází v blízkosti největšího plaza na světě. Kajman černý bývá až sedm metrů dlouhý a s více než tunovou váhou strčí do kapsy i bizona nebo medvěda grizzlyho. Je to pravděpodobně největší dravé zvíře v Americe, a přitom o něm víme nejméně. Aby vzácného a plachého plaza našel, musel Bergomaz společně se svým přítelem a spolupracovníkem Indiánem Yungem Sandym cestovat daleko do divokého srdce provincie Guyana. Podařilo se jim zjistit, že kajmani vedou složitý společenský život, respektují hierarchii, a díky tomu se vyhýbají zbytečně nebezpečným vzájemným střetům. Bergomaz je přesvědčený, že těmto fascinujícím zvířatům rozumí, a tak podniká poslední test. Rozhodne se si s kajmany zaplavat...
3. 2. 20.00 – Tajemství světových muzeí: Speciál (Ermitáž)
Speciální epizoda dokumentárního seriálu Tajemství světových muzeí představuje poklady skryté v útrobách jedné z nejvýznamnějších muzejních institucí na světě. Státní Ermitáž v ruském Petrohradě je vyhlášená díky neuvěřitelně bohatým sbírkám, ohromující architektuře i prominentní roli, jež sehrála v dějinách světového umění a kultury. Díky Tajemství světových muzeí se můžete zblízka podívat na některé z nejúžasnějších předmětů, které se tady dají najít. Příště vás čeká Národní archeologické muzeum v Aténách.
3. 2. 21.00 – Poslední plavba lodi Columbus (Potopení)
Když osobní parník Columbus vyplul 20. června 1939 z přístavu Bremenhaven, nikdo nemohl ani tušit, že o šest měsíců později skončí v plamenech a pak na dně Atlantského oceánu. Příběh o jeho zkáze přitom začíná vesele. Na palubu Columba se v létě 1939 nalodili pasažéři všem možných národností – včetně Francouzů, Britů a Němců. Jenže brzy se z nich kvůli propuknutí druhé světové války stávají „nepřátelé“ a jejich parník uvízne na mrtvém bodě. Protože kapitán nechce, aby loď padla do rukou Angličanům, rozhodne se ji raději sešrotovat. Šest stovek členů posádky vylovil z mořských vln americký křižník Tuscaloosa, proto se cestující dostali až do Spojených států – a většina z nich se odtud vrátila domů až po válce. Dvoudílný dokumentární film Poslední plavba lodi Columbus kombinuje unikátní záběry 16mm kamery se snímky předního fotografa Richarda Fleischhuta i vyprávěním pamětníků.
4. 2. 20.00 – Záhady přírody II (Smrtící mlha)
V srpnu 1986 zemřelo v západním Kamerunu přes 2000 lidí. Území, na kterém k neštěstí došlo, bylo také plné mrtvol zvířat a ptáků. V první chvíli nebylo zřejmé, co katastrofu způsobilo. Nicméně úřady i vědci docházeli k závěru, že za katastrofou je nejspíš sopečná činnost z blízkého jezera Nyos. Lidé, kteří katastrofu přežili, popisovali, že je zahalila podivná mlha, ve které omdleli či usnuli. To by přesně odpovídalo sopečné činnosti. Vědci však v okolí nezjistili žádné stopy po sopečných aktivitách a ani v jezeře nenašli stopy síry. Jeden z odborníků však přišel s překvapivou teorií, že za katastrofou je oxid uhličitý, který se z jezera uvolnil a v podobě mraku se šířil krajinou. Své závěry podpořil starší studií, která vysvětlovala menší katastrofu, jež se udála dva roky předtím u dalšího kamerunského jezera Monoun a při níž zemřelo třicet lidí. Tentokrát však vědec George Kling teorii podpořil řadou měření a výzkumů, které potvrdily „teorii obrácené vody“, jak byla teorie o uvolněném oxidu uhličitém zatím nazvána. Dokonce se podařilo zjistit, že k úniku oxidu uhličitého z obou jezer došlo poté, co se do jezera sesunula část břehu. I když se úřady Kamerunu dnes snaží dalším katastrofám u jezer Nyos a Monoun předcházet, situace u jezera Nyos je nadále kritická. Hrozí zde totiž provalení břehu a následná povodeň, která by ze dna mohla uvolnit další mrak oxidu uhličitého. Ten by při své pouti po okolní krajině mohl své oběti nejenom udusit, ale v takovéto koncentraci i přímo zmrazit.
5. 2. 19.00 – Úžasná tajemství vědy (Život v paralelním vesmíru)
Seriál odhaluje nejúžasnější tajemství vědy od zrodu superčlověka, přes záhadné mimozemské ohnivé koule a hledání další Země, až po dovolenou ve vesmíru. Snad nejkontroverznější myšlenkou, kterou nám tento seriál nabídne, je existence paralelního vesmíru. Dlouhé roky byly paralelní světy považovány jen za šílené spekulace. Nyní však vážení vědci z celého světa tvrdí, že tyto světy mohou existovat. Zní to jako sci-fi, ale pro lidi z paralelních vesmírů je ten jejich stejně skutečný jako ten náš. Nové objevy nám mohou přinést fyzický důkaz o jejich existenci. Vědci, kteří sdílí názor, že paralelní světy existují, je rozdělují do několika typů. Základní myšlenkou však je, že do těchto světů nelze cestovat. Pokud by jednou někdo vymyslel rychlost cestování rychlejší než světlo, mohli bychom se potkat i v jiných světech? Existenci těchto vesmírů jsme nikdy nepocítili – nebo možná ano…
5. 2. 20.00 – Muži v bombardérech s Ewanem McGregorem – 1. část
Filmová hvězda Ewan McGregor a jeho bratr Colin, který je pilotem, uvádí napínavý dramatický a nepříliš známý příběh pilotů-bombardérů Britského královského letectva. Byli – a jsou – to muži, co bojovali a umírali na obloze nad celou Evropou. Muži v bombardérech s Ewanem McGregorem vyprávějí o individuálním hrdinství a nezlomném kolektivním duchu. Ewan a Colin se setkávají s velkým počtem přeživších pamětníků a sami podnikají několik odvážných leteckých kousků. Colin si splní celoživotní sen a zalítá si s jedním z pouhých dvou zachovalých bombardérů typu Lancaster a Ewan se naučí, jak se naviguje, míří a shazují bomby a jaké to je sedět za kulometem na přídi letadla – nejnebezpečnějším a nejosamělejším místě ze všech.
6. 2. 18.00 – Vyvolávání mrtvých
Americký spiritualista Chris Fleming v dětství zažil setkání s duchy. Tato tematika ho natolik zaujala, že už více než 20 let cestuje po světě a pokouší se komunikovat s těmi na druhé straně. Další zastávkou na jeho cestě je malebná, ale i tajemná Jamajka. Místní průvodce ho seznámí s lidmi, kteří se už údajně s duchy setkali. Zdejší lidé nazývají duchy duppy a věří, že na sebe mohou vzít jakoukoli podobu. Běžná komunikace s duchy s pomocí různých rituálů je na Jamajce zakázaná a ti, kteří tuto činnost provozují, se musí skrývat. Chris se dozvídá o 12letém chlapci, kterého napadá zlý duch. Hocha při tom několikrát zaznamenala i kamera a nikdo nedokáže vysvětlit, co se s chlapcem děje, ani přijít na to, jak mu pomoci. Chris se rozhodne, že chlapci nějakou pomoc najde. Jako jediná možnost se jeví návštěva u potomků prvních černošských otroků, kteří utekli do hor. Provozují umění vyvolávání mrtvých. Tento obřad se nazývá obeah. Chris se tohoto obřadu zúčastní a se získanými informacemi se vrací za chlapcovou rodinou…
7. 2. 18.00 – Starověké objevy IV (Biblická věda)
V Bibli jsou zmínky o fascinujících technologiích a mnohé jsou považovány za nemožné, ale možná, že dnes odhalíme některé záhady této knihy. Tisícovky let se záznamy popisované v Bibli považovaly za nevyvratitelný fakt. Babylonská věž. Byla vůbec skutečná? Měli ve starověku technologii k výstavbě takové konstrukce? David a Goliáš. Mohl pasáček David zabít jedinou ranou obra Goliáše? Samovznícení ohně. Člověk se po celé dějiny snažil ovládat oheň. Jedním z příběhů o samovznícení je příběh proroka Eliáše. Biologická zbraň. Za tu mohl být považován toxický med, který nechal pro Římany Mitridates. Ti byli po jeho požití zdrogovaní a on je pak doslova vyhladil. Ale jak to dokázal? Levitace Archy úmluvy. Za biblických časů byla největším pohonem pokroku válka. Ale je možné, aby Izraelité přišli na něco tak vědeckého, co by umožnilo levitaci? My vám prozradíme, co vše by z toho bylo možné.
7. 2. 20.00 – Nebezpečná setkání IV (Krokodýli v ohrožení)
Herpetolog dr. Brady Barr se během svých neuvěřitelných dobrodružství setkal tváří v tvář s některými největšími, nejhrozivějšími a nejnebezpečnějšími živočichy na naší planetě. Ve čtvrté řadě napínavého dokumentárního seriálu Nebezpečná setkání si Brady troufne zúčastnit se seznamky ve společnosti vyloženě divokého, divného, strašidelného a jednoduše podivného výběru. Mimo jiné to budou nezvykle divoká prasata, záhadný žralok, slimáčí monstra, hrozivý krokodýl nebo jedovatá plíživá smrt.
7. 2. 21.00 – Velká migrace (Zrozeni k pohybu)
Dokumentární seriál Velká migrace je zřejmě tím nejambicióznějším projektem v produkci National Geographic. Vznikal tři roky ve více než 20 zemích po celém světě a podílelo se na něm více než 30 předních světových filmařů specializovaných na natáčení života v divočině. K dispozici přitom měli nejmodernější techniku. Výsledkem je špičková a ve všech ohledech úchvatná podívaná ze světa, který nikdy nespí. Naše planeta je totiž v neustálém pohybu a každou chvíli se na ní odehrávají dramata, jejichž aktéři se rozhodli čelit smrti. Na souši, v mořích i na obloze se neustále pohybují miliony zvířat, protože kdyby se zastavila, znamenalo by to jejich jistý konec.
8. 2. 20.00 – Nejdrsnější vlaky světa (Bolívie)
Pro turistu může být jízda vlakem požitkem. Pro někoho, kdo ji musí podstupovat pravidelně, to je zcela jistě nuda. Ale jak to berou ti, kteří mají ve vlacích nejdrsnější práci na světě? Zay Harding řídí vlaky, co na své cestě projíždějí různými klimatickými podmínkami od sluncem spálených pouští po ledem pokryté pustiny. Sibiřské ledové vlaky jsou pro ruskou ekonomiku nesmírně důležité, protože vyvážejí kondenzovaný plyn. V průměrných teplotách 20 stupňů pod bodem mrazu ale musí i vlaky vybavené sněžnými pluhy pracovat 24 hodin denně, aby udržely tratě sjízdné. Na druhé straně světa v Jižní Americe Zay podniká těžkou cestu k Pacifiku, která klesá 4 tisíce metrů k úrovni moře, a dokonce ho přinutí nasadit kyslíkovou masku. To však nic neznamená, protože heslem nejdrsnějšího průvodce je udržet tratě sjízdné a vlaky v pohybu.
8. 2. 21.00 a 21.30 – Šestý smysl: Po stopách léčitelů II (1. a 2. díl)
Existuje šestý smysl? Jsou na světě léčitelé, kteří dokážou vnímat svět kolem sebe i své pacienty něčím dalším než jen zrakem, sluchem, dotekem, čichem nebo snad chutí? Przemek Kossakowski vás vezme na místa, kde jen málokdo zpochybňuje existenci nadpřirozených jevů a kde je alternativní medicína důležitou součástí života i společnosti. Kossakowski objevuje takovou podobu Ruska a Ukrajiny, jakou jste nikdy neviděli – plnou spiritualismu, čarodějnictví a alternativních způsobů léčby těla i duše. Navštěvuje bylinkáře, šamany, bioterapeuty, média a duchovní vůdce, za nimiž ho místní během cest po východní Evropě posílají. Nebojí se ochutnat magické lektvary nebo se léčit pijavicemi a ohněm. Vyzkouší to všechno. Vy se naštěstí můžete jenom dívat.