K čemu Donald Trump potřebuje Grónsko? Důvody jsou podle expertů ukryté pod ledem

Grónsko hraje zásadní roli v geopolitickém prostoru díky své poloze a je nedílnou součástí obranných strategií Západu. Jeho pobřeží se táhne podél Severozápadního průjezdu, klíčové námořní trasy, která nabývá na významu s táním arktického ledu.

Mohlo by vás také zajímat: CNN: Trump chce Grónsko kvůli zlatu i ruským hrozbám. USA už část půdy od Dánska koupily

Hlavní důvody zájmu

Grónsko je nicméně z pohledu Spojených států důležité i díky letecké základně Pituffik, která je jejich nejsevernější vojenskou základnou vůbec. Nachází se na půli cesty mezi Moskvou a New Yorkem a slouží jako důležité stanoviště pro sledování balistických střel. Jak pro agenturu Reuters uvedl dánský analytik Ulrik Pram Gad, i díky tomu se stalo klíčovým cílem USA zajistit, aby žádná nepřátelská velmoc nezískala kontrolu nad tímto ostrovem.

Pod ledovou pokrývkou Grónska se navíc nachází obrovské zásoby nerostných surovin, které přirozeně lákají nejen Spojené státy, ale také další světové mocnosti. Patří sem ropa, zemní plyn a další vzácné suroviny, nezbytné například pro výrobu elektromobilů, větrných turbín nebo vojenských technologií.

V této souvislosti upozorňuje profesor Klaus Dodds z University of London na obavy Trumpovy administrativy z čínské dominance. „Trump chce udržet Čínu mimo Grónsko,“ říká jednoznačně ve svém vyjádření pro CNN. Vysvětluje, že právě Čína je aktuálně lídrem v produkci zmíněných technologií a již několikrát pohrozila omezením jejich exportu, což by mohlo mít vážné dopady na globální průmysl.

Klima jako příležitost i hrozba

Tání ledu způsobené klimatickou změnou ale všeobecně otevírá nové možnosti, které Spojené státy očividně nechtějí promeškat. Doba, po kterou jsou arktické námořní trasy splavné, se každoročně prodlužuje, což strategickou hodnotu Grónska přirozeně zvyšuje. Navíc může tání ledu odhalit další ložiska nerostných surovin, o které bude s největší pravděpodobností čím dál tím větší zájem.

Tato situace ale není podle profesora Phillipa Steinberga z Durham University tak jednoznačná, když upozorňuje, že klimatické změny nedělají zdroje dostupnějšími, ale spíše nezbytnějšími. I přes oteplování navíc zůstávají podmínky v oblasti extrémně náročné a rizika spojená s těžbou surovin velmi vysoká.

Politické a kulturní překážky

Přes Trumpovy ambice se však podle očekávání staví Grónsko a Dánsko rezolutně proti myšlence, že by ostrov mohl být komukoliv prodán. Premiér Grónska Múte Egede zdůraznil, že Grónsko patří jeho obyvatelům a že nezávislost je dlouhodobým cílem Inuitů. Dánsko navíc nedávno zvýšilo vojenské výdaje na ochranu Grónska a posílilo symbolickou vazbu na ostrov skrze úpravu podoby královského erbu.

Navzdory těmto překážkám se spekuluje, že Spojené státy by mohly nabídnout Grónsku jiný typ dohody, podobný té, jakou mají s Marshallovými ostrovy – tedy částečnou suverenitu výměnou za finanční podporu a strategickou spolupráci. Klaus Dodds však varuje, že by to mohlo vyvolat otázky ohledně spravedlnosti. „Stačí se podívat, jak USA zachází s vlastními původními obyvateli,“ uzavřel příkře pro CNN.

Čtěte také: Zapomeňte na modrý a bílý Air Force One. Donald Trump teď letadlo natře podle sebe

Trumpovy plány se mohou zdát odvážné, ale sluší se připomenout, že nejsou bezprecedentní. Už v roce 1946 nabídla Trumanova administrativa Dánsku za Grónsko 100 milionů dolarů. Tehdejší odpor se ale nedá srovnat s tím aktuálním, jenž Trumpovy ambice nepochybně velmi zkomplikuje.

Zdroj: CNN, Reuters

Video, které jste mohli minout: Ztroskotali v ledovém moři, odplutí na kře bylo jen začátkem. Poznejte mrazivý příběh Shackletonovy expedice