Co přesně je SWIFT aneb jak účinně potrestat Putina za invazi na Ukrajinu

Představte si, že potřebujete rychlou a bezpečnou cestou komunikovat se svou zahraniční bankou nebo se svým obchodním partnerem, zadat platební příkaz na vysokou částku nebo převést eura na rubly. Použití telefonu je neobratné a banky se mu brání. Dálnopis je v mnoha zemích zrušený, v ČR od roku 2008. Nezabezpečené internetové připojení, nedej bože přes veřejnou wi-fi síť, hrozí katastrofou.

Another extraordinary televised Kremlin meeting, this one with oligarchs. The head of the industrialists' lobby group tells Putin to avoid wrecking the Russian economy further in responding to Western sanctions; Putin responds describing today's invasion as a "necessary measure." pic.twitter.com/4jwQG1fmJM

— Anton Troianovski (@antontroian) February 24, 2022

40 milionů zpráv denně

Řešení existuje a už od roku 1973 ho provozuje Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (anglicky Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, tedy SWIFT). Kromě Ruska ho využívá dalších 200 zemí světa, celkově jde o víc než 11 000 institucí. Co se za tajemnou a v souvislosti se sankcemi proti Rusku denně skloňovanou zkratkou skrývá?

Mezibankovní převody, úhrady šeků, operace s cennými papíry, převody měn a operace na peněžních trzích, inkasa, zprávy o obchodování s drahými kovy a komoditami, zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza… Tohle všechno je systém SWIFT. Vlastní ho družstvo s ručením omezeným (francouzsky Société à responsabilité limitée Cooperative), které v roce 1973 založila skupina velkých severoamerických a evropských bank, aby usnadnila a sjednotila finanční transakce v mezinárodním platebním styku.

Systém, k němuž se rychle připojovaly další banky, instituce i velké firmy, dokáže přes zabezpečené rozhraní předat ověřené swiftové zprávy opatřené unikátním kódem. Provoz zabezpečují dvě operační střediska sídlící v nizozemském Leidenu a v New Yorku a systém denně doručí přes 40 milionů zpráv, přičemž přenos každé z nich netrvá ani 20 sekund.

Tenhle člověk počítám mířil právě před německou ambasádu. "Swiftly cut Putin from SWIFT" pic.twitter.com/8dAH1gNDqP

— Jonáš Jančařík (@JonasJancarik) February 25, 2022

Máme SWIFT a (ne)bojíme se ho použít

SWIFT pochopitelně není jediný systém pro mezibankovní komunikaci, jako jediný se ale využívá globálně. Pokud se bez něj chcete obejít, musíte sáhnout po regionálním řešení se všemi komplikacemi, které z toho plynou. Jak by mohlo odpojení od sítě SWIFT Rusko zasáhnout?

V praxi by to znamenalo odříznutí Ruska od finančního světa, což by mělo fatální důsledky jak pro ruský zahraniční obchod, tak pro přístup Ruska na zahraničí kapitálové trhy. „Rusko by se tím dostalo na pokraj bankrotu. V podstatě by nebylo schopné financovat svůj dluh. Nikdo by nemohl kupovat dluhopisy, které by se Rusko snažilo vydávat,“ vysvětlil ekonom Štěpán Křeček na CNN Prima NEWS. V rukou zahraničních věřitelů se přitom nachází kolem 22 procent ruských vládních dluhopisů.

swift main Zdroj: Getty Images

Kromě toho, že by zahraniční investoři obchodovali na ruské akciové burze, hrozí v případě odpojení od SWIFTu podle Křečka krachy některých bank a zvýšení inflace. Vladimir Putin ale s tlakem Západu počítal a podle některých odborníků by odpojení Ruska od mezibankovního systému mělo mnohem menší dopad.

Podle CNN Prima NEWS se první zemí světa vyloučenou ze systému SWIFT stal v březnu 2012 Írán. Íránské banky byly tehdy odpojeny v rámci zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Teheránu za jeho sporný jaderný program. Země kvůli tomu ztratila polovinu příjmů z vývozu ropy a zhruba 30 procent zahraničního obchodu. Íránské banky byly znovu připojeny na globální transakční síť v únoru 2016.

Germany buys Russian gas. Russia uses the money to invade Ukraine. Germany uses the gas to produce electricity and display the Ukrainian flag on buildings.
Let's take selfies to celebrate our good hearts. https://t.co/veMErCrLpU

— Sylvain Catherine (@sc_cath) February 24, 2022

Zastáncem tvrdého postupu vůči Rusku a jeho odpojení od systému je britský premiér Boris Johnson. Naproti tomu německý kancléř Olaf Scholz je proti, stejně jako představitelé Itálie nebo Maďarska. Českou politickou scénu překvapil prezident Miloš Zeman, když v projevu reagujícím na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu požadoval tvrdé sankce včetně odpojení Ruska od systému SWIFT. Podobně hovoří i český premiér Petr Fiala.

Rezervovaný postoj Německa proti tomu to kroku odborníci vysvětlují jeho velkou závislostí na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. Pokud by se totiž Rusko od SWIFTu odpojilo, nemělo by Německo jak za suroviny platit a tím by o ně přišlo.

ZDROJ: Reuters