Světlo vycházející z černé díry! Astronomové poprvé pozorovali jev, který by neměl existovat

Šlo o světelné vlny černé díry V4040 Cygni, která se nachází, jak už asi latiníci pochopili, v souhvězdí Labutě. Tato aktivní černí díra se probudila po 26 letech spánku v červnu 2015 – a Japoncům na její pozorování stačil úplně obyčejný 20cm dalekohled…

Záblesky z černé díry vycházely pod dobu dvou týdnů, kdy byla aktivní – pak ustaly, popsala jev astronomka Mariko Kimura. Byly poměrně dlouhotrvající, od několika minut až po hodiny. „Konečně víme, že můžeme provádět pozorování ve viditelném světelném spektru a že černé díry se dají tedy pozorovat i obyčejnými dalekohledy,“ vysvětlila Kimura.

Co o ní víme?

Pozorovaná černá díra je jednou z nejbližších k Zemi – leží „pouhých“ 8000 světelných let od Země. Tvoří systém s hvězdou, která je o něco menší než naše Země. Oba objekty kolem sebe obíhají, jednou asi každých 6–8 dní.

Právě u „černých děr s partnerem“ existuje zřejmě jedna z mála příležitostí nějaké světelné záblesky pozorovat. V případě V404 Cygni je tomu tak proto, že když se k sobě tělesa přiblíží, je gravitační tah černé díry tak silný, že vytrhává hmotu z povrchu hvězdy. Ta se pak řítí do černé díry, přičemž se uvolňuje radiace. Tyto záblesky sice byly pozorovány už dříve, ale pouze v podobě gamma paprsků nebo rentgenového záření.

Záblesky světla vznikají, když rentgenové záření uvolňované hmotou padající do černé díry zahřívá zbytky hmoty, která doposud nebyla černou dírou pohlcena.

Astronomická story

První záblesky gamma záření z V404 Cygni zaznamenal vesmírný detektor Swift, který provozuje NASA. Japonští astronomové pak napnuli veškerou pozornost k tomu, aby zachytili záblesky také pomocí „obyčejných“ optických dalekohledů.

Přestože je černá díra zakrytá mezihvězdným prachem a plynem, byly záblesky velmi dobře vidět. Pokud by prach neexistoval, patřila by dokonce mezi nejjasnější objekty v Mléčné dráze.