Smrtící kočky: máte doma nejhoršího zabijáka dneška?

Americké ornitology překvapila zpráva o počtu ptáků, kteří každoročně zahynou po nárazu do budov. Odhady se pohybují mezi 365 a 988 miliony ptačích jedinců. Odborníci tvrdí, že toto široké rozmezí zahrnuje 2–10 % veškeré americké ptačí fauny.

Taky jste si mysleli, že hlavní příčinou tohoto stavu jsou mrakodrapy? Mýlíte se! „Nejvíce obětí není po srážce do oken mrakodrapů, ale do malých budov,“ říká Scott Loss z Oklahoma State University ve Stillwater. Ten dokonce ve své studii mluví až o jedné miliardě ptačích jedinců, jimž vyhasne život po srážce s okenní tabulkou.

Mrakodrapy, které už v době svého vzniku byly z něčeho podobného obviňovány, se na kolizích podílejí zhruba jedním procentem. Důvodů může být několik, včetně toho, že mrakodrapy stojí v husté zástavbě, kde je početnost ptáků výrazně menší a tyčí se do výšky, kde se část pěvců vyskytuje poskrovnu.

„V USA i Kanadě představují kolize s prosklenými plochami asi nejčastější příčinu úhynu ptáků antropogenního původu. Je to dáno mj. koncentrací velkých městských aglomerací s výškovými stavbami na pobřeží obou oceánů i v blízkosti velkých jezer. To vše jsou mimořádně významné migrační koridory,“ upřesňuje Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Ovšem Loss a jeho kolegové dospěli k závěru, že za největším úbytkem ptačích jedinců jsou lidští kočičí mazlíčci. „Nicméně zajišťujeme důkazy podporující závěr, že srážky s budovami jsou na druhém místě. Nejčastější smrt volně žijících ptáků padá na vrub volně se potulujících koček. Odhadujeme, že zabijí zhruba čtyřikrát více ptáků, než kolik je připisováno srážkám s budovami.“

Kdo je největím vrahem v Česku?

Jaká je situace v České republice? „Kvalifikované odhady u nás neexistují. Neexistují v podstatě ani pro Evropu, v jejímž případě se uvádí velmi aproximativní číslo 100 milionů. Vezmu-li v úvahu rozlohu ČR i fakt, že naše země leží stranou hlavních migračních koridorů, dá se předpokládat, že se u nás jedná o stovky tisíc až jeden milion ptáků ročně. Nejde přitom jenom o okna (to je ostatně i případ USA), ale i další plochy – opláštění budov, zastávky veřejné dopravy, protihlukové stěny ap.). Jsou jednotlivé budovy, na kterých uhyne ročně i 400–500 ptáků,“ poskytuje podrobnější informace týkající se naší domoviny Lukáš Viktora.

Na větší skleněné plochy se lepí siluety letících dravců, které mají menší ptáky (možnou oběť i oběd) odradit od „průletu“ sklem. Svou smrtící daň si vybírají i větrné elektrárny. Jak poznamenal David Ringer, mluvčí National Audubon Society, mají větrné turbíny v Altamond Pass nedaleko Livermore na svědomí každoročně 60–75 orlů. Jelikož se mezi mrtvolami nacházejí i orli skalní, dají se snadno vybudit vášně mezi rigidními zastánci ochrany přírody. Orli skalní (či orlice) jsou totiž nejznámějšími dravými ptáky severní polokoule a ocitli se coby heraldický symbol na vlajkách mnoha zemí a územních celků.

Stačí zmínit nám blízkou Moravu, Polsko, Německo či Albánii nebo vzdálenější Mexiko. Ostatně i Adolf Hitler si tohoto ptáka, jenž v pařátech nese svastiku, zvolil coby symbol Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterparte. Ovšem realita podaná v číslech je překvapivá.

Zatímco kočky zabíjí v USA stovky milionů ptáků ročně a elektrické vedení (maximální odhad) kolem 174 milionů, lopatky větrných elektráren stojí za smrtí „pouhých“ 10 000–40 000 tisíc ptačích jedinců. Kočky se naučily číhat v zimě u krmítek (s jistou nadsázkou jde i pro ně o „krmítka“) a ani domestikované „číčy“ neztrácejí nic ze svých loveckých pudů a obratnosti. Je mnohem jednodušší hněvivě se obrátit proti nadnárodním energetickým společnostem či stavitelům budov, než omezit chov „milých a mazlivých“ kočiček, v nichž jejich majitelé rozhodně nevidí nelítostné ptačí zabijáky. Možná to zní nadsazeně, ale čísla onu nadsázku dávají na roveň pouhého konstatování.

Text a foto: Topi Pigula

Příroda

Nejohroženější šelmy jsou ty nejkrásnější. 10 druhů, které nepřežijí století