Šmírujete své psí a kočičí miláčky? Psí chůvička a jiné vychytávky

Pes místo partnera

Ze sídlišť a parků je známe, potkáváme je a tušíme, že jde o celoživotní parťáky. Postarší člověk se psem na vodítku, občas se zastaví s jiným pejskařem. Dost možná, že pes je jediný člověk, který mu z nejužší rodiny zbyl. Jeden z manželského páru umřel, děti se rozlétly do světa a pes je tvorem, se kterým se dá povídat a musí chodit ven. A myslí si, že jeho psí parťák je chytřejší než většina lidí. Mají hrůzu z toho, že psí parťák taky odejde stářím či na nemoc (což může jít ruku v ruce). Ale co když se zaběhne? V tom případě pomůže informace, kam se zaběhl. Stačí mít geolokátor v obojku a správnou aplikaci v mobilu a pozice se ukáže na mapě s přesností metru.

Nejde jen o zaběhnutí

Samozřejmě svého psího miláčka můžete mít pod kontrolou online. Stačí mít v bytě kamery spouštěné pohybem, což je systém používaný proti lidským zlodějům a nevěrným partnerům, a na monitoru svého počítače či displeji telefonu si můžete zkontrolovat, zdali se zoufale snaží dostat do spíže nebo prostě jen jako vždycky leží na gauči a užívá si klid.

Se psí chůvičkou budete páníčkem roku, což zní mnohem lépe než šmírák roku. Starší pes může mít svou virtuální zdravotní kartu, tedy aplikaci, která připomene majiteli, že je potřeba dát pravidelnou dávku léků, navštívit veterináře, neboť se blíží čas vakcinace, či naopak jinou, která se bude upomínat nikoliv o léky, ale o pravidelnou dávku kilometrů. Samozřejmě lze udělat i psí osobní profil s fotkou a profilem trati, kterou jste ušli. A následně… šup s tím na Facebook. Přece jen, psovi je to jedno, to člověk se chce pochlubit, a právě na to firmy prodávající podobné aplikace spoléhají. Vlastně pardon, Facebook je pro lidi, psi mají svou síť Dog2Dog. Ale… opět ovládanou lidmi.

Aplikace pro lidi mají své protějšky v aplikacích pro zvířata

V zásadě aplikace určené lidem, ať už fitness, nebo geolokátory, mají své psí a kočičí protějšky. Dokonce i psí seznamka, jakýsi zvířecí Tinder, který se jmenuje GetPet je už na světě. Psí časopisy sice stále vycházejí (někde firmy inzerující krmivo své inzeráty uplatnit musí), ale seznamka a vlastně i hledání psích kamarádů a parťáků se čím dál více z parků přesouvá do virtuálního světa. Je to sotva jedna generace, kdy se venčením a půjčováním mazlíčků řešila otázka, jak kde koho „sbalit“. Dnes si můžete aktivitu případného psího parťáka prostě poslat přes Messenger.

Jenže v případě výše zmíněných osamělých lidí je tady jedno smutné „ale“. Často jde o starší lidi, kteří si moderní aplikace neosvojili, chybí jim grif v ovládání a často vlastně i chuť mít v mobilu něco, co se na první pohled (jejich pohled) tváří složitě.

Text: Topi Pigula