Skutečné bydlení Rusů: Prohlédněte si klasický byt v Moskvě se záchodem v koupelně

Stranou od Rudého náměstí a výstavního byznys centra s novými mrakodrapy se táhnou rozlehlá sídliště vyskládaná z paneláků pojmenovaných po jednotlivých sovětských vůdcích. Projít si jeden z bytů v pětipatrové „chruščovce“, které se masově stavěly od konce 50. let až do roku 1980, můžete díky ruské blogerce, která si říká Eli:

Přečtěte si také: Jak dnes vypadá byt v ruském paneláku? Detailní prohlídka zaujme nejen sovětskými tapetami

Od stalinky k chruščovce

Když se po smrti J. V. Stalina v roce 1953 dostal k moci Nikita Chruščov, měla do té doby převažující typ domu – monumentální „stalinku“ s jejími až tři metry vysokými stropy a vrátným ve vchodu – v Sovětském svazu nahradit praktická, a především dostupná chruščovka. Nejvýše pětipatrové domy se začaly stavět po roce 1958 a do začátku 70. let už v nich bydlela téměř třetina městského obyvatelstva.

Zajímavosti

Jak se dnes bydlí v ruském paneláku? Prohlídka ukazuje i obývák z řady U-300 Rubín

Stalinky pochopitelně nezmizely a dál tvořily monumentální kulisu velkých sovětských měst, najdete je ale třeba i v bývalém východním Berlíně na třídě Karla Marxe (Karl-Marx-Allee). Byty v nich měly plochu 50-100 m2, většinou tři nebo čtyři pokoje, samostatnou kuchyň, koupelnu, balkon. Dostat se k takovému bytu ale mohli jen vyvolení příslušníci režimu, což přelidněným městům, kde se v jednom bytě tísnilo hned několik rodin, nijak neodlehčilo.

Chruščovky se vydaly jinou cestou. Byty byly menší, mezi 40-45 m2. Dva pokoje, jeden větší, druhý výrazně menší sloužil jako ložnice. K tomu kuchyň a koupelna, do níž se musel nově vejít i záchod. Vymožeností byl malý balkon, který zpravidla sloužil jako skladiště málo používaných věcí. O rozsahu výstavby chruščovek svědčí i akce zahájená v roce 2018, během níž mělo být jen v Moskvě postupně zbouráno téměř 5000 starých paneláků, v nichž bydlelo přes 1,2 milionu lidí.

Putinka není dům, ale vodka

Zhruba od 70. do 80. let Sověti přešli na vylepšené verze paneláků známé jako „brežněvka“, opět podle generálního tajemníka, kterým byl v té době Leonid Brežněv. Stavěly se v desítkách variant a byly minimálně osmipatrové (přízemí + sedm pater) a tudíž měly i výtah.

Mohlo by vás také zajímat: Experimentální sídliště Invalidovna ukazuje drsnou krásu paneláků

Poslední vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov ani prezidenti Ruska Boris Jelcin a Vladimir Putin se do architektury svými jmény nezapsali. „Putinka“ sice existuje, ale jde o vodku údajně průměrné kvality.

Zdroj: A2, domclick.ru

Video, které jste mohli minout: Jak selhal Putinův nejdůležitější plán: Bitvy o klíčové letiště se zúčastnilo 200 vrtulníků, válka mohla rychle skončit