Jak se dnes bydlí v ruském paneláku? Prohlídka ukazuje i obývák z řady U-300 Rubín

Byty v osmipatrových domech (přízemí plus osm pater, proto devítietážka) jsou dnes v Rusku považované za kvalitní bydlení. Do jednoho takového bytu o rozloze 65 m2 se můžete s jeho ruskou nájemkyní podívat. Dům pochází ze 70. let a je to na něm už od vstupu do chodby v přízemí vidět.

Pronajatý byt má dvě ložnice, obývák a kuchyň. Obývací stěna ne nepodobná československému obývacímu pokoji řady U-300 Rubín musí vypadat jako v každém správném „socialistickém“ obýváku – takže je vysoká, mohutná a tmavá. Za pozornost stojí ložnice, zejména šatní skříně, ráz bytu určují i nezbytné tapety na stěnách, úložné prostory pod stropem nebo zasklený balkon sloužící jako skladiště.

Přečtěte si také: Jak dnes vypadá byt v ruském paneláku? Detailní prohlídka zaujme nejen sovětskými tapetami

Říše paneláků

I v Sovětském svazu prošly panelové domy vývojem. Po levných železobetonových, případně cihlových tří až pětipatrových domcích K-7 ze 60. let nazývaných „chruščovka“ (podle tehdejšího generálního tajemníka Nikity Chruščova), přišly v 70. a 80 letech na scénu vylepšené paneláky „brežněvky“. I ty získaly svůj název podle sovětského vůdce, tentokrát Leonida Brežněva.

Brežněvky byly zpravidla osmipatrové (přízemí plus osm pater) a z toho důvodu měly i výtah. Nešlo o jednotný koncept, panelové domy z Brežněvovy éry mají nejméně 40 variant. Panelová výstavba se nevyhnula ani socialistickému Československu – na území dnešní ČR bylo do roku 1995 postaveno kolem 80 000 panelových domů s 1,2 milionem bytů, v nichž dnes žijí asi tři miliony obyvatel.

Zdroj: Russia Beyond, Architectural Histories