Silafuši – peklo maledivského ráje
Maledivy – čisté pláže, palmy naklánějící se nad vodou. Taková je představa ráje. Jenže i Maledivy mají své plastové peklo.
Dovolenkový ráj
Maledivy tvoří řetězec 19 korálových atolů, počínající 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhnoucí se v délce zhruba 800 km severojižním směrem. Celkově Maledivy disponují 1196 ostrovy, z nichž obydleno je zhruba 200 a některé ani nemaí oficiální jméno. Země, která je nejplošším a nejníže položeným státem světa (žádné místo neleží více než 2,5 m nad hladinou oceánu), patří mezi vyhledávané turistické cíle. A právě tady je problém. Maledivská republika se, podobně jako Bali, prudce ekonomicky vzmohla právě díky turistickému ruchu.
Plumerie - symboly ostrovního ráje Zdroj: Topi Pigula
Kdo letí na Maledivy, ten nesídlí na „dně potravinového řetězce společnosti“, naopak se míří střední a vyšší třída euroatlantické civilizace zvyklá na relativně vysoký standard služeb. A to znamená nové a další věci, tedy nové a další odpady. Každé mýdélko či čokoládička jako prezent čekající na svého hosta na hotelovém polštáři je zabalená... v odpadu. Vlny křišťálově čistá voda naráží na běloskvoucí písek, turistické resorty se chlubí mnoha hvězdičkovým ubytováním a nikdo neřeší, kam jde všechen odpad vyprodukovaný právě díky turistickému pohodlí. V čem jsou balené nápoje, toaletní papír, potraviny, hygienické potřeby? Přepravní obaly jsou v podstatě bezvýhradně z plastů (v případě nápojů lze nabídnout, že jde o sklo, ale přepravky jsou plastové).
Ostrov pokladů. Pardon, ostrov odpadů.
„Průměrný obyvatel malé (hlavní město Malediv, pozn. Autora) vyprodukuje 2,8 kg odpadu, oproti 0,7 kg obyvatele ostatních ostrovů a 4 – 7 kg pro turisty,“ píše Olivier Le Carrer v Atlase prokletých míst. Silafuši je jeden z maledivských ostrovů, o němž běžný turista neví a vláda dělá všechno proto, aby to tak zůstalo. Jedná se totiž o ostrov, který byl roku 1992 vyčleněn jako skládka. Odpad z turistických resortů tady vyklápějí lodě, jež mnohdy musely „stát ve frontě“, než se pro ně uvolnilo místo. Je jasné, že v takové situaci si občas lodníci „uleví“ a urychlí prostoj vysypáním nákladu přímo do laguny. Ekologické kruhy upozorňují, že kadmium, olovo a další toxické komponenty začnou prosakovat do moře a ohrožovat místní „rajský“ ekosystém. Nic takového ale na prospektech turistických kanceláří nenadejte a ruku na srdce, kdo by chtěl číst informace o nepříjemném pobytu vlastní dovolené? Maledivský ráj je rájem odděleným. Turisté nesmějí na mnohé z ostrovů a místní mají zakázaný vstup do resortů a míst, kde se ve větším množství turisté vyskytují. Výjimku mají ti, kteří v daném místě pracují.
„Na Silafuši se každý den vyváží více než třísettunový náklad, a přestože ten skromný, ani ne dvěstěmetrový zahnutý pás země dělá co může, takový nápor smetí pohltit nedokáže,“ píše Le Carrer. Ostrůvek je to tak malý, že je dokonce pod rozlišovací schopností google maps. Maledivská vláda má snahu příliv odpadů brzdit, separovat, recyklovat, ale v omezených podmínkách tropických atolů toho opravdu moc nezmůže. Pod hromadami odpadů mizící Silafuši je odvrácenou stranou turistického byznysu.
Text: Topi Pigula