Sebevražda z důvodů finanční krize? Kdepak, může za to počasí, praví studie

Výsledky studie zabývající se důvody pro sebevraždu poskytl ČTK spoluautor a ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Cyril Höschl. Studie podle něho vyvrátila názor, že sebevražednost je úzce provázána s ekonomickou krizí a že v jejím důsledku sebevražd přibylo.

"Ukazuje se, že podnebí je silnějším faktorem než ekonomické vlivy. Napříč státy zasaženými krizí se táhne pásmo od jihu k severovýchodu - sebevražednost je nejvyšší v pobaltských zemích a Rusku. Zjednodušeně řečeno platí, že pokud je ve společnosti větší nezaměstnanost a zároveň větší zima, bude sebevražednost vyšší," vysvětlil.

Zajímavosti

Vědci našli štít proti sebevraždám. Je to běžná, ale návyková látka

Naopak v Řecku silně postiženém krizí stoupla sebevražednost jen málo proti dalším oblastem. "Kritici mohou namítat, že to lze připsat náboženství, společnost je však dnes již dost sekularizovaná a není více religiózní než Slovensko, kde je sebevražednost mnohem vyšší," uvedl ředitel.

První studii na toto téma provedli řečtí vědci, zmapovali vztah ekonomické krize a sebevražednosti v Evropě. Ukázalo se, že zvýšená sebevražednost v Evropě mírně předcházela samotné krizi. Odborná veřejnost ale studii vytýkala, že zanedbává další důležité faktory.

"Toho si autoři byli vědomi, problém ale byl získat srovnatelná data. Vhodnou proměnnou se ukázalo podnebí - teplota, srážky a podobně. Zrodil se nápad započítat tuto proměnnou s ekonomickou krizí ve vícerozměrné statistice, a právě v tom je nová studie unikátní," přiblížil Höschl.

Studie zkoumající data 29 evropských zemí z let 2000 až 2012 zahrnula údaje Světové zdravotnické organizace o sebevražednosti mužů a žen, ekonomické údaje Světové banky a klimatické proměnné. Odvozené modely zohledňující podnebí i ekonomickou krizi vysvětlovaly 62,4 procenta sebevražd u mužů, ekonomické proměnné 26,9 procenta a klimatické 37,6 procenta. U žen pak oba faktory ovlivnily 41,7 procenta sebevražd, ekonomické 11,5 procenta a klimatické 28,1 procenta.

Studie by podle Höschla dál mohla pokračovat dvěma směry. První znamená obohatit analýzu o další pohledy, jako jsou spotřeba alkoholu, religiozita či rozvodovost. Druhý směr dále pracuje s vlivem klimatu. "Znamenalo by to zopakovat studii například za deset let - globální oteplování by mělo podle naší hypotézy způsobit, že totéž místo v případě oteplení bude mít při dalším zkoumání nižší sebevražednost," shrnul Höschl.

ČTK