ROZHOVOR: Co s naším mozkem dělají cukry? Není to nic hezkého!
Různé kombinace jídel mohou škodit. Hodně škodit...
Jak dnes vlastně vnímáme jídlo? Sáhněme si do svědomí. Asi především jako požitek, zábavu, uspokojení někdy i zabíjení času. Už jsme ale asi zapomněli, že různé kombinace jídel mohou léčit, stejně jako různé kombinace mohou člověku zdraví zničit.
Milan Calábek, zakladatel Univerzity nové doby, dlouhodobě tvrdí, že jídlo je nejlepší lék. Jenže je příliš levný na to, aby se propagoval.
V pořadu Kupředu do minulosti si s ním Martina Kociánová povídala o příčinách vzniku Alzheimerovy choroby, Parkinsona, cukrovky a rakoviny. Že jste slyšeli, že vědci nevědí, proč tyto nemoci vznikají a jak jim zabránit? Přečtěte si jeho názory, možná vás překvapí a inspirují!
Martina: Říká se, že za většinou našich nemocí stojí psychika. Jiní zase říkají, že za většinou našich nemocí stojí špatné stravování. Jak ten poměr vidíte vy?
Milan Calábek: Je to jedna ku jedné, záleží na tom, odkud začneme. Stravování ovlivňuje naši psychiku, jestliže budeme jíst glukózu, tak pokud jde o neurotransmitery (chemická látka, která slouží k přenášení vzruchů), bude se nám vytvářet glutamát. 80 % činnosti našeho mozku zabírá excitační glutamát a inhibiční GABA. Excitační znamená, že nás zvýrazňuje, že jsme v napětí, že jsme excitovaní. Zklidnění dělá právě GABA. A teď jde o to, aby to bylo ve vyrovnaném poměru.
Jestliže snížíme tuky a cukry, tak podporujeme vznik GABY a jsme klidnější. Jestliže jíme hodně cukru, tak jsme stále víc excitovaní. Až dojde k tomu, že tou excitací začnou naše neurony umírat. A jak umírají nervové buňky, tak samozřejmě dochází k buněčné degeneraci a ta se může promítnout do Alzheimera, Parkinsona a do všech dalších problémů a nemocí.
V určitém věku, kolem pětašedesátky, u řady lidí začne haprovat paměť, hipokampus začne pracovat mnohem hůř. A jestliže nějakým způsobem stimulujeme mitochondrie (buněčná elektrárna), jestliže s nimi správně pracujeme, tak potom nám ztráta paměti nehrozí. Zemřeme ve zdraví, plně duševně svěží.
Martina: A znamenalo by to, že náš přístup k jídlu souvisí s celkovou materializací společnosti? Že když jsme ztratili veškerý spirituální vztah k jídlu, tak se změnilo vnímání jídla jako takového?
Milan Calábek: Spíše to souvisí ideologizací. Ideologie jsou problém. Americká společnost, která je jednou z nejbohatších, tak současná generace se prvně dožije kratšího věku než jejich rodiče. A budou mít mnohem víc nemocí než jejich předchůdci.
Já to ze své perspektivy 75 let nohu pozorovat, protože po válce jsem nepotkal nikoho, kdo by měl diabetes. Nebezpečím byla tuberkulóza, protože nebyla antibiotika. Podle světové organizace v roce 2050 bude mít každý třetí člověk diabetes. To všechno souvisí s naší stravou.
Když máme poměrně hodně glukózy, to znamená, že jíme obiloviny, těstoviny, chléb a přidáme cukry, tak v tom momentě naše betabuňky ve slinivce nevylučují pouze inzulin, ale další látku anilin. Což ve starořečtině znamená škrob. Takže jestliže máme vysoký příjem, další enzymy nejsou schopny ten anilin zpracovat. A v tom momentě se začne vytvářet amyloid. A amyloidní plaky se usazují v beta buňkách, ničí je, takže dostáváme diabetes 2. Dále proniká krevní bariérou do mozku, kde dělá další amyloidní plaky a nám se připravuje postupně Alzheimer, který brzy bude mít polovina lidí, kteří překročí osmdesátku.
Odpovědi pana Calábka na to, jak lze předcházet zákeřným chorobám, jako je rakovina, cukrovka, Alzheimer a Parkinson a hlavně jak na ně, v případě, že už chorobou trpíte, si přečtěte ZDE.