Fico se bez něj neobejde. Podivné kauzy Roberta Kaliňáka přitom neberou konce

Když se 21. února 2018 Slovensko s úděsem dozvědělo o vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, šéfoval policejnímu prezidiu Tibor Gašpar, v čele ministerstva vnitra stál Robert Kaliňák a předsedou vlády byl Robert Fico. Během tří týdnů na své funkce rezignovali Kaliňák i Fico, v dubnu je následoval Gašpar. Zdálo se, že tři výstřely nájemného vraha dokázaly to, co se nepovedlo účastníkům mnoha veřejných shromáždění.

Mohlo by vás zajímat: Slováci zapomněli: Ficova zkorumpovaná hrůzovláda vedla k největšímu zvěrstvu od dob Mečiara

Slováci na nich už delší dobu žádali především hlavu Ficova blízkého spolupracovníka a letitého ministra vnitra Kaliňáka. Jeho odstoupení z funkce bylo i jedním z hlavních požadavků velkého protikorupčního pochodu, který se konal v roce 2017 v Bratislavě. V té době ale ještě vystudovaný právník a spoluzakladatel dnes nejsilnější slovenské politické strany SMER – sociální demokracie silové ministerstvo bez problémů uhájil.

Svou užitečnost pak prokázal v nejznámější politické bitce, když se jako věrný vykonavatel vůle svého dlouholetého souputníka Fica nabídl, že „vybaví“ nečekaný vpád v osobě expremiéra a předsedy konkurenční strany OĽaNO Igora Matoviče. Dnes již legendární souboj z předvolební kampaně si můžete připomenout tady:

Právník, restauratér a pravá ruka Roberta Fica

Roberta Kaliňáka ale začala veřejnost registrovat dávno před památnou strkanicí. Pro rodáka z Bratislavy byl klíčovým rok 1999, kdy se spojil s exkomunistou Robertem Ficem při zakládání nové strany, jež by oslovila zároveň levicové a středové voliče. Tak vznikl SMER, který si později do názvu doplnil sousloví „sociální demokracie“.

V té době 28letý čerstvý podnikatel Kaliňák rezignoval na právnickou praxi a deset let po sametové revoluci rozjel spolu s budoucím ministrem dopravy (a také financí) Jánem Počiatkem síť restaurací Steam&Coffee. Na rozdíl od restauračního byznysu, který mu o pár let později začal skomírat, se politické angažmá a spojení s Ficem ukázaly jako mimořádně perspektivní.

Už v roce 2002 byl Kaliňák zvolen poslancem Národní rady a předsedou jejího výboru pro obranu a bezpečnost. Když pak strana SMER v roce 2006 vyhrála volby, dostal ve Ficově vládě křeslo ministra vnitra. Po dvouleté pauze, kdy mělo Slovensko v podobě kabinetu Ivety Radičové poprvé v čele ženu a také vládu bez ministrů s komunistickou minulostí, se Kaliňák vrátil do čela ministerstva vnitra v roce 2012 a zůstal zde až do dramatických událostí z jara 2018.

Zločinecká skupina?

Po deseti letech Kaliňákova působení v čele silového resortu se s jeho jménem pojilo tolik kauz, pochybení a nedořešených případů, že v květnu 2022 slovenská prokuratura exministra společně s jeho stranickým bossem Robertem Ficem obvinila mimo jiné ze zosnování zločinecké skupiny. Kromě Kaliňáka a Fica v ní měli figurovat také bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, který mimochodem po odchodu z funkce v roce 2018 krátce radil českému ministru vnitra Janu Hamáčkovi, a také podnikatel Norbert Bödör.

Podle obžaloby měli členové skupiny na klíčové posty jmenovat jim loajální osoby, zneužívat pravomoci veřejného činitele a cíleně zakrývat stopy své činnosti. „Když se někdo dostal do problémů se zákonem, tak Kaliňák prostřednictvím policejního prezidenta a dalších členů policejního sboru zasáhl. Šlo o selektivní justici, která tyto lidi chránila. Nemohli být trestáni, protože měli politickou ochranu,“ popsal mechanismus fungování skupiny v obsáhlém rozhovoru pro server iRozhlas slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.

Od Kovošrotu k detektoru lži

Jedním z Kaliňákových pomníčků je případ Kovošrot, kdy slovenskou část původně federálního podniku koupila na začátku tisíciletí od konkurzního správce za 25 milionů tehdy ještě slovenských korun společnost Krupp, jejímž vlastníkem a jednatelem byl Kaliňák. Investiční majetek Kovošrotu byl přitom konkurzním správcem vyčíslen na 158 milionů SK a hodnota firmy na 51 milionů SK. Kaliňák pak krátce na to převedl pozemky Kovošrotu na společnost, v níž figuroval jeho obchodní partner Ján Počiatek.

V roce 2010 policisté při cvičení psů policejních pyrotechniků podstrčili slovenskému občanovi Štefanu Gondovi na popradském letišti do kufru trhavinu, která ale doputovala až do Irska a nic netušící Slovák strávil několik hodin v irském vězení. Bezpečnostní blamáž způsobila krizi ve slovensko-irských vztazích a málem stála Kaliňáka křeslo ministra.

V roce 2013 vyšlo najevo, že organizovaná skupina z východního Slovenska postupně okradla slovenský stát na nadměrných odpočtech DPH o 75 milionů euro. Hlavní obviněný Milan Chovanec během vyšetřování vypověděl, že podezřelé obchody kryli i pracovníci daňových úřadů, policisté a soudci a jmenoval mimo jiné Roberta Kaliňáka a Jána Počiatka.

Další kauza je spojena s podnikatelem Ladislavem Bašternákem, v jehož bytě v bratislavském komplexu Bonaparte bydlel i expremiér Fico. Bašternák byl odsouzen na pět let za neoprávněné vyplacení vratky DPH ve výši dvou milionů eur v souvislosti s prodejem bytů, které stavěl další podnikatel, Marian Kočner, mimo jiné obviněný z objednání vraždy novináře Kuciaka. Policie zpočátku odmítala Bašternáka stíhat, a přestože se případ vyšetřoval už od roku 2012, soud rozhodl teprve v roce 2019, kdy už nebyl Kaliňák ve vládě.

Mohlo by vás také zajímat: Bujaré oslavy i česká hymna. Kaliňák popsal radost po vítězství Smeru ve slovenských volbách

V roce 2016 slovenský týdeník Trend odhalil, že na soukromé účty Kaliňáka a Počiatka přišlo v letech 2014 a 2016 několik set tisíc eur od firem blízkých Bašternákovi. Podle Kaliňáka šlo ale o splátku půjčky.

V dubnu 2018 pak musel Robert Kaliňák vysvětlovat, proč o rok dříve ministerstvo vnitra poskytlo vietnamské vládní delegaci vládní speciál k cestě do Moskvy, přičemž na palubě letadla měl být i vietnamský podnikatel unesený vietnamskou tajnou službou z Německa. Případ doteď není vyřešen a Kaliňák se kvůli němu dokonce zaštiťoval výpovědí na detektoru lži.

Slovensko-rakouská hranice. Volby. pic.twitter.com/SiL2UbenJS

— Erik Tabery (@etabery) September 30, 2023

Synovec a strýc

Pokud vám v hlavě rezonuje v souvislosti s příjmením Kaliňák také jméno Erik, nejde o zmatení pojmů, ale o dalšího člena politicky úspěšného klanu. Erik Kaliňák je Robertův synovec a na kandidátce figuroval na šesté příčce hned před svým strýcem. Kromě toho, že je formálně místopředsedou strany SMER – sociální demokracie, zatímco Kaliňák starší je formálně jen řadovým členem předsednictva, zodpovídá i za sociální sítě vítězné strany. Ve videu zveřejněném týden před slovenskými parlamentními volbami se přihlásil k cyrilometodějské tradici a historickému odkazu Velké Moravy, ale nejen to:

Pro ty, kdo neměli sílu marketingově pěstěný proslov dokoukat celý, nabízíme malé shrnutí. Kaliňák mladší vyjádřil odpor proti Istanbulské smlouvě, stejnopohlavním manželstvím, genderu, migraci, mešitám, očkování proti covidu-19, ochraně medvědů a vlků, proti budování národních parků, omezování osobní automobilové dopravy, ekoterorismu a posílání dalších balíčků pomoci do „amerického mlýnku na maso“, čímž byla míněna ruská válka na Ukrajině. Díky nové generaci Kaliňáků je tedy otisk rodinného politického klanu ve vedení nejsilnější slovenské strany zase o něco plastičtější.

Zdroj: Česká justice, iRozhlas