Definitivní porozumění zvířatům je blízko. Nová technologie má první výsledky

Nebude to sice stejné, jako když Jiřík v pohádce o Zlatovlásce ochutná maso bílého hada, nový svět se tím lidstvu ale rozhodně otevře. Nové technologie a umělá inteligence dokážou poskytnout zatím nedosažitelný vhled do zvířecí komunikace. Vzhledem k tomu, jak pracuje, se můžeme díky strojovému učení posunout například od rozpoznání několika různých velrybích zvuků k rozpoznání stovek či tisíců. Vystopovat, v kterých situacích je používají, a dopátrat se tak jejich významu. A to všechno až neuvěřitelně snadno.

Bleskově se vyvíjející technologie

Lidstvo má díky nejnovějším senzorům, hydrofonům, dronům a dalším vymoženostem k dispozici nepřebernou hromadu dat o zvířatech, kterou se ale někdo musí prokousat, aby se z ní staly cenné vědomosti. Umělá inteligence je na to nejlepší nástroj, protože exceluje tam, kde lidé zaostávají: V procházení, třídění a kategorizování obrovského množství informací.

Přečtěte si také: 5 věcí, které možná nevíte o delfínech: Proč si libují v drogách podobných marihuaně?

To ale není to jediné, k čemu se dá využít. V roce 2017 odborníci z rovnou dvou výzkumných skupin přišli se způsobem, jak mezi dvěma jazyky překládat bez pomoci něčeho, jako je rosettská deska – kamenná stéla se stejným textem ve třech jazycích, díky níž vědci kdysi rozluštili egyptské hieroglyfy. Je založený na tom, že převádí sémantické vazby mezi jednotlivými výrazy do geometricko-matematických vzorců.

Významu jednotlivých slov se v neznámém jazyce lze potom díky umělé inteligenci dopátrat díky aplikaci těchto vzorců z jazyků jiných – například z toho, jak často se slova matka a otec objevují u sebe, kterými slovy jsou nejčastěji obklopena apod. K přímému překladu zvířecí řeči se sice takhle technologie pochopitelně využít nedá, její princip ale rozhodně ano.

Od roku 2020 je navíc umělá inteligence schopná zacházet jako s jazykem úplně se vším – například s uměleckými díly, fotkami a tím, co je k vidění na videích. Navíc s obrovskou rychlostí data analyzuje a pak i aplikuje při vytváření vlastních obrazů nebo i virtuálních osobností.

Tohle všechno se bude hodit, protože zvířecí řeč zřídka sestává jen ze zvuků. Naopak, zahrnuje také velké množství gest, výrazů či pohybů. Kombinace všeho uvedeného pak tvoří různé vzorce, které se díky umělé inteligenci budou odborníkům daleko snáze odhalovat. Už se to i stalo; vědci díky UI pochopili, že si zebřičky (Taeniopygia guttata) vybírají partnery podle toho, zda jim písně samečků připomínají ty, které slýchaly v dětství.

Porozumění je pochopení

Protože se to vzhledem k novým technologiím zdá na dosah, věnuje se v současnosti porozumění zvířat velké množství odborníků. Za všechny můžeme zmínit například Earth Species Project nebo Project CETI. Potenciál má tahle technologie obrovský a zdaleka nejde jen o možnost si konečně poklábosit se svým psem. Mohli bychom třeba lépe dokázat pomoct ohroženým druhům v reprodukci a adaptaci na prostředí. A hlavně taky získat víc pochopení a empatie vůči tvorům, se kterými planetu sdílíme.

Zdroj: časopis Scientific American, Nature Communications, The Sperm Whale Project, Earth Species project