Nejděsivějším tvorem Afriky není lev. Výzkumné video odhalilo ohrožení ekosystému

Existují takzvaní vrcholní predátoři, tedy zvířata, která jsou na samém vrcholu potravního řetězce, a pak je tady ještě člověk, který si vysloužil titul superpredátor. Co se složení potravy týče, stojí sice někde mezi ančovičkami a prasaty, zabije ale daleko větší množství zvířat než kterýkoli masožravec, a ještě to stihne daleko rychleji.

Když se na svět podíváme touhle optikou, můžeme se vůbec divit výsledkům, které ukázal nejnovější výzkum?

95 procent prchalo o život

Odborníci do blízkosti přírodních napajedel v jižní Africe umístili reproduktory a kamery. Z reproduktorů pouštěli okolostojícím a procházejícím zvířatům zvuky, které vydává lev hledající a lovící kořist, běžnou lidskou konverzaci a – pro kontrolu, zda není problém v reproduktorech – zvuky neškodného ptactva.

Čtěte také: Zatočí s jedovatým štírem i kobrou. Podívejte se na útok surikat

Výsledek si za rámeček nedáme. Před lidmi (neškodně hovořícími v místních jazycích) začalo jako o život prchat 95 procent všech živočichů, což bylo o poznání více než před hladovým lvem.

Antilopy, žirafy, zebry, hyeny, prasata bradavičnatá, levharti, dokonce i sloni, kteří měli tendenci lovícího lva zahánět, se před člověkem rozhodli utéct i za cenu toho, že si budou muset najít jiný zdroj vody. Utíkali ještě o 40 procent rychleji než před jinou hrozbou. Koneckonců, podívejte se na jejich reakce sami:

Ovlivní to celý ekosystém?

Výzkumy v minulosti prokázaly podobné tendence u mnoha světových druhů – u jelenů, klokanů, divokých prasat, dokonce i u pumy. Odborníci se obávají, že strachem, který ve zvířatech vzbuzujeme, nevyhnutelně ovlivňujeme mnohé tzv. dominovým efektem. Pokud se například zvířata kvůli strachu z lidí začnou pohybovat krajinou jinak, dopad to bude mít na celý potravní řetězec, včetně nejmenších hlodavců, hmyzu a rostlin.

Vědci proto ve studii upozornili na fakt, že turismem financovaná útočiště pro divoká zvířata mohou mít dalekosáhlejší dopady na faunu i flóru, než jsme si dosud mysleli, což bude představovat dilema právě pro mnohé africké oblasti, které mohou existovat a získávat finance pouze tímto způsobem.

Zdroj: Current Biology, Science, Nature, YouTube kanál profesorky Liany Zanetteové