Polovině zaměstnání hrozí zánik. Jak je na tom to vaše?

Fronta nezaměstnaných

Na ráně jsou učitelé i sekretářky, bují naopak pracovníci informatiky.

Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce – jak však bující robotika ovlivní naše povolání? Máme se bát, že nás nahradí automaty? Tématem se zabývala studie Oxford Martin School, která dospěla k tomu, že během dvaceti let na trhu USA zanikne až 45 % současných povolání. Otázkou zůstává, jak se s tím lidstvo popere.

Ohrožení jsou taxikáři i učitelé

První na ráně jsou pracovníci z dopravy a logistiky – automatizované automobily jsou ostatně už nyní blízko široké realizaci a je jen otázkou času, než si jich všimne dopravní lobby a spočítá si, že je vyjdou levněji než řidiči a jejich operátoři. Vedle nich se do Červené knihy ohrožených profesí zapíší i manuální pracovníci z výroby a stavební dělníci – i zde si můžeme pomoct posledními pokroky v robotice, například chodícím robotem Petman, automatizovanými přepravníky z amerických farem nebo robota Centaur agentury NASA, který by mohl přijít s efektivní robotickou paží a modulární stavbou. V první fázi pracovní revoluce jsou pak dle Oxfordu ohroženi i prodavači – také zde existují příklady prvních asistentů, například holografická slečna zařizující informovanost pasažérů.

Dle autorů studie vše závisí na pokroku v umělé inteligenci, jedním dechem se však chce i dodat, že svou roli bude hrát i cena robotů – zde přispěchává na pomoc technologie 3D tisknutí. Ta aktuálně vyplodila raketový motor i funkční robotickou protézu, rozhodně se tedy nemusíme obávat, že by i v této oblasti pokrok usnul. Dle značného rozvoje v umělé inteligenci by však další na řadě mohli být i učitelé či tlumočníci.

Debata na toto téma není nikterak nová, podobně už loni mluvil i futurolog Thomas Frey, na konferenci TEDx. Podle toho budou ohroženy až dvě miliardy lidí – Frey navíc mluvil o celém světě, nikoliv pouze USA. V jeho vizi bude svět mnohem regionálněji postavený, s malými elektrárnami i spolusdílením automatizovaných aut, svět však bude ještě více propojen informačními technologiemi – například školstvím distribuovaným přes tablety přímo k dětem domů. Zaniknout tak například místa ve velkých elektrárnách, školách či taxislužbách, zato však vzniknou místa v regionální energetice, při designu a produkci nových typů vozů i u odborníků, kteří vytvoří nové typy výuky.

Špatná zpráva, dobrá zpráva

Oxfordská studie předpokládá, že budoucí pracovníci tak budou muset stále výrazněji spoléhat na své vzdělání a ruku v ruce s tím i na kreativní a sociální schopnosti. Ne každý to vnímá tak pozitivně – profesor MIT Erik Brynjolfsson například tvrdí, že pokrok v technologii je výrazně pozadu za růstem pracovních míst, což dle něj svědčí o rychlejším trendu rušených povolání než vzniku nových (komplexní text na ekonomické možnosti najdete zde). Dobrou zprávou však je, že něco podobného lidstvo už zažilo a v konečném důsledku z toho nevyšlo příliš špatně. Mluvíme samozřejmě o průmyslové revoluci 19. a 20. století, která světu odepřela potěšení z takových oborů, jako je textilní řemeslo. Textiláci v 19. století v rámci luddistického hnutí bojovali proti tkalcovským stavům a mnohdy je i ničili. Luddismus se později rozšířil jako obecný název lidí, kteří svou práci vnímají jako ohroženou novými technologiemi.

Jak však tehdy došlo na změnu? Průmyslové revoluci vděčíme nejen za automatizaci výroby, ale například i za vznik mediálního odvětví – to dává populaci zábavné či naučné filmy, knihy, weby nebo hry, a v druhém plánu dává práci i nemalému počtu autorů, marketérů, prodavačů a nakonec i autorovi tohoto textu. Média v druhém plánu podpořila konzumní způsob života a dále tak propagovala produkty, jejichž výroba opět dala práci další množině zaměstnanců. Například v roce 1900 pracovala skoro polovina Američanů v zemědělské výrobě. O století později však farmáři obsáhli pouze 2 % pracovníků – přesto nedošlo na drastický úbytek zaměstnanosti ani potravin.

Přerod ekonomiky a společnosti se však během průmyslové revoluce rozhodně neobešel bez řady potíží. Průmyslová revoluce sice nakonec byla spíše ku prospěchu celkové kvality života i výše příjmů, zásadně s ní však souviselo i období krize s nepříjemnými vedlejšími vlivy – špatně placenými pracemi v šíleně udržovaných továrnách, masovými protesty, sociálním napětím ve společnosti ("kapitalismus 19. století"). V důsledku jí vděčíme i bojům za sociální práva nebo průmyslové produkci zbraní, jejichž vedlejším produktem byla i ideologie komunismu a nacismu nebo totální války 20. století. Doufejme proto, že v budoucím překlenovací období se lidstvo z chyb minulosti poučí.

Nejrychleji rostoucí povolání