Člověk budoucnosti nebude mít zuby, ale zobák

Zuby jsou sice velmi praktickým nástrojem, ale mají i mnoho nevýhod. Například vypadávají, kazí se a mohou se poměrně snadno zlomit. Zobák žádnou z těchto nevýhod nemá – a zřejmě právě proto by jednou mohl právě zobák být tím orgánem, kterým budou lidé rozmělňovat potravu.

Předpovídá to Dr. Garet Fraser, známý biolog z Sheffield University. Ale nepřestávejte si čistit zuby, proces změny zubů v zobák potrvá nejméně několik milionů let. Zuby by se měly během té doby spojovat v jeden útvar podobný zobáku, jaký má například mořská ryba ježdík.

Fraser se výzkumu lidských zubů, jejich evoluci i záhadám věnuje prakticky celý život. Podle něj je na nich nejpodivnější, proč máme jen dvě sady zubů – dětské a dospělé. Velké množství zvířat má zubů nekonečné množství – když jeden vypadne, hned naroste na stejném místě další. Například žralokům zuby dorůstají přes noc. U člověka ne: jak přijdeme o ty dospělé, máme smůlu…

Jenže jak se prodlužuje délka lidského života, přestává to stačit. Dnešní (západní) člověk, byť se o svůj chrup stará sebelépe, stejně prožije asi třetinu života bez zubů. Fraser věří, že u člověka by mohl jednou fungovat podobný princip jako u výše zmíněného ježdíka. Jeho zobák je tvořen materiálem, který neustále dorůstá – ryba tak nemá problém s obrušováním nebo poškozením zobáku.

Fraser dokonce objevil buňky, které jsou za tento proces zodpovědné. Pokud by se podařilo je klinicky využít, mohli bychom tento přírodní postup napodobit a nedostatky přírody vylepšit. Celý výzkum má před sebou ještě nejméně 50 let, než se podaří vytvořit aplikaci použitelnou pro člověka. Ale už mnohem dříve by mohly vznikat gely nebo masti, které by prodlužovaly životnost a kvalitu lidského chrupu.