Pokrytečtí ekologisté: kážou vodu, pijí víno, prokázala rozsáhlá studie

Na tu otázku se pokusili odpovědět vědci ze dvou více než ctihodných univerzit – Cambridge University a University of Vermont. Snažili se zjistit, zda se slova ekologistů shodují s jejich činy, tedy zda lidé, kteří neustále kážou pro záchranu planety, něco pro ni sami dělají. Výsledky této práce jsou poněkud znepokojivé.

Ekologie, nebo ekologismus?

Autoři práce popsali, že ekologičtí aktivisté velice často (a dokonce až nečekaně často) konají zcela v rozporu s tím, co verbálně prosazují a za co ostatní odsuzují. Například průměrně ročně absolvují devět letů letadlem, což je výrazně více než průměrný Brit (studie se věnovala ekologistům ve Velké Británii). A to přesto, že právě létání je podle všech možných hledisek jednou z těch pro planetu nejškodlivějších činností, které člověk může udělat – extrémně zvyšuje takzvanou ekologickou stopu jedince. Také přispívá k uvolňování oxidu uhličitého a tak přispívá ke globálnímu oteplování planety.

Ekologičtí aktivisté také pravidelně jedí maso, proti čemuž mají námitky, a dokonce ani neuspěli ve znalostních testech o ekologii lépe než lidé, kteří se za ekologické aktivisty nepokládají.

V této studii vědci zkoumali postoje a chování 734 účastníků z Velké Británie a Spojených států amerických. Zjišťovali jejich postoje k používání balené vody, letecké dopravě, konzumaci masa a velikosti rodiny. Účastníci experimentu byli rozděleni podle výsledků do tří kategorií: doktoři, ekonomové a ekologové.

Jíme maso a létáme letadlem

Ukázalo se, že ekologové více recyklují a také jedí méně masa než lidé z dalších skupin, ale ne o moc – maso nebo rybu mají na talíři přibližně pětkrát týdně. A to přesto, že ekologičtí aktivisté volají v posledních letech po tom, aby lidé omezili spotřebu masa, anebo aby se ho dokonce vzdali úplně. Chov domácích zvířat je podle některých neetický, podle většiny zvyšuje environmentální zátěž lidstva.

Všechny tři skupiny se dopravovaly do zaměstnání stejným způsobem, vědci u ekologů nepozorovali větší náklonnost k cyklistice nebo hromadné dopravě, které jsou mnohem ohleduplnější vůči životnímu prostředí než individuální automobilová doprava. Velký rozdíl se však objevili u létání: průměrný ekolog cestuje letadlem devětkrát do roka, zatímco průměrný Brit dvakrát ročně. Polovina „ekologových“ cest letadlem je pracovních, druhá polovina za zábavou.

Ani v kvízu věnovanému environmentálním otázkám (od vymírání druhů, až po atmosférické jevy) neměli ekologové nijak lepší výsledky než jiné skupiny. Tato studie vyšla v odborném časopise Biological Conservation a její závěr zní: Mnoho zastánců ekologické politiky podniká ve svém soukromém životě aktivity, jako je létání nebo konzumace masa, přestože společnost vyzývají, aby takové jednání omezila.“

Text: RD