Konkláve bude bez české účasti, nového papeže ohlásí důmyslný komunikační systém
Kdo bude novým papežem?
Kardinálské kolegium zvané konkláve je nejočekávanějším shromážděním zdaleka nejen katolické církve. Po úmrtí papeže Františka na něm kardinálové ze svého středu zvolí nového Svatého otce, který formálně stojí v čele 1,41 miliardy katolíků.
Mediální pozornost, kterou na sebe konkláve poutá, je do značné míry způsobena propracovaností a zároveň značnou tajuplností volby, jíž se účastní všichni kardinálové mladší 80 let. Konkláve bude mimořádně sledované, ovšem jen zpovzdálí. Jak naznačuje jeho název (z latinského clausum cum clave – uzamčen na klíč), bude zhruba 130 kardinálů po celou dobu volby uzavřeno v Sixtinské kapli Apoštolského paláce ve Vatikánu bez kontaktu s okolním světem.
Kardinální otázka
Papež František se jako rodilý Argentinec stal v roce 2013 po přibližně 1300 letech prvním neevropským papežem. Během svého 12 let trvajícího pontifikátu jmenoval 163 nových kardinálů ze 76 zemí a minimálně v kardinálském sboru tak ukončil hegemonii evropského kléru.
Kardinálové jsou nejvyššími hodnostáři katolické církve jmenovanými papežem a diplomatický protokol jim přisuzuje pocty náležející zástupci vladaře a následníkovi trůnu. Kdo z nich usedne na uvolněný papežský stolec, je předmětem mnoha spekulací a často také zákulisních jednání. Těch se letos neúčastní žádný Čech – jediný český kardinál Dominik Duka na konci dubna dovršil 82 let.
Poučka, že kdo vchází do konkláve jako papež, vychází jako kardinál, nicméně varuje, že takzvaní papabili, jak se kardinálové s šancí na zvolení papežem nazývají, jen málokdy uspějí. Tady jsou nejčastěji zmiňovaná jména:
Filipínec Luis Antonio Tagle je také nazýván asijským Františkem. Jako poslední prefekt vatikánské Kongregace pro evangelizaci národů dříve kritizoval tvrdé odsuzování LGBT komunity většinou katolíků.
Mezi liberály se řadí i kardinál z italské Boloni Matteo Maria Zuppi, kterého mnozí považují za kompromisního kandidáta schopného oslovit potřebné dvě třetiny volitelů. Papež František ho pověřil jednáním o míru na Ukrajině. Jeho hlavní nevýhodou je, že pochází z Itálie, tedy země, z níž vzešla většina papežů.
Péter Erdő reprezentuje konzervativnější proud v církvi. Jeho zvolení by podobně jako v případě Jana Pavla II. mohlo povzbudit zejména věřící ve střední Evropě. Byl nejmladším účastníkem konkláve po smrti Jana Pavla II. v dubnu 2005.
Předním africkým kandidátem je Ghaňan Peter Turkson. Jeho šance snižuje relativně vysoký věk, v říjnu 2025 mu bude 77 let. Favoritem volby nového papeže byl už v roce 2013 po rezignaci Benedikta XVI., nakonec se jím ale nestal.
Čtveřice kardinálů ale rozhodně není úplným výčtem všech papabili. Ve vzduchu visí další jména, mnohá z nich najdete zde.
PŘEHLED: Kdo nahradí Františka? Ve hře je jezuita z Brna, Orbánův muž i neprávem obviněný
Tajemství dýmu
Přechodné období, kdy ve Vatikánu není papež, se nazývá sedisvakance (tedy neobsazenost stolce), dočasným řízením církve je v té době pověřeno kardinálské kolegium. Konkláve se schází obvykle 15-20 dnů po smrti papeže. V případě nástupce papeže Františka, který nečekaně zemřel v neděli ráno 21. dubna 2025, se tak stane v první polovině května.
Aby byla zajištěna dokonalá izolace kardinálů, jsou po celou dobu konkláve bez mobilních telefonů a internetu zavřeni uvnitř majestátní Sixtinské kaple. Noc tráví v nedalekém Domě svaté Marty, kde po dobu svého pontifikátu žil i papež František, a kam je vozí autobus. Ještě do nástupu Jana Pavla II. v 70. letech minulého století přitom kardinálové během konkláve nocovali v neútulných kobkách Apoštolského paláce.
Volba probíhá dvakrát denně, dopoledne a odpoledne. Každý kardinál napíše pozměněným rukopisem jméno svého kandidáta na speciální volební lístek, který před zraky ostatních vhodí do volební mísy. Volba se opakuje, dokud nikdo nezíská dvoutřetinovou většinu. V posledních desetiletích trvalo zvolení papeže dva až tři dny, v dávné minulosti ale věřící čekali na nového Svatého otce týdny i měsíce.
Veřejnost shromážděná u paláce se o průběhu volby dozvídá důmyslným komunikačním systémem. Po každé neúspěšné volbě se hlasovací lístky spálí v kamnech s přidanými chemikáliemi, díky nimž se nad 20 metrů vysokým komínem objeví černý kouř. Jakmile je nový papež vybrán, hlasovací lístky putují do vedlejších kamen, odkud díky jiným chemikáliím nad střechu kaple stoupá naopak bílý dým. Volbu pak na balkoně potvrdí děkan slovy „Annuntio vobis gaudium magnum: Habemus Papam!“, tedy „Oznamuji vám velkou radost: Máme papeže!“.
Zdroj: The Guardian, Církevní historie
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
