Hitler chtěl zničit církev a zajmout papeže, ten požehnal odvetě

Vztah nacistického Německa ke křesťanství byl velmi kontroverzní. Hitler dokonce chystal útok na jeho evropskou baštu.
Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) měla vždy komplikovaný vztah k náboženství jako instituci a ideologii. Podle historika Alana Bullocka bylo křesťanství v Hitlerových očích vhodné pouze pro otroky a pohrdal vším zbožným. Nacisté chtěli proměnit subjektivní vědomí německého lidu v jednomyslné, poslušné „národní společenství“.
Padouch, nebo hrdina?
Křesťanství však bylo za vlády nacistů v jistém směru tolerováno, zvlášť ve variantě křesťanského antisemitismu. Už řadu let je dokonce papež Pius XII. osočován z toho, že byl vstřícný vůči nacismu a zavíral oči před zvěrstvy páchanými v koncentračních táborech. To však nebyla úplně pravda, jak ostatně přibližuje dokument Nacisté a okultismus 15. 11. ve 13:50 na Prima ZOOM. Ačkoli totiž navenek působil neutrálně, aktivně podporoval zákulisní aktivity, které vedly k záchraně zástupů Židů před jistým ortelem smrti.
Hitler Pius Zdroj: Getty Images
Napjaté vztahy mezi třetí říší a církví se měly ještě více vystupňovat v roce 1943, kdy chtěl Hitler vymazat poslední zbytky katolicismu v nacistické Evropě a zajmout papeže Pia XII. Ten se však díky rozsáhlé špionážní síti dozvěděl o chystaném plánu a rozhodl se k jedinému logickému kroku – evakuaci Vatikánu spojené s rezignací. Chystaná akce se však kvůli možným negativním následkům nikdy neuskutečnila, a papež tak mohl dál zpovzdálí hrát svou roli ve druhé světové válce.
Operace Valkýra
Mimo jiné dal požehnání odbojové skupině, v jejímž čele stál plukovník Claus von Stauffenberg a která se pokusila Hitlera odstranit. Dne 20. července 1944 byla naplánovaná Operace Valkýra, která měla navždy ukončit krvavou válku. Nešťastným řízením osudu však Adolf Hitler atentát přežil a Stauffenberg byl zatčen a zastřelen popravčí četou.