Hitler chtěl zničit církev a zajmout papeže, ten požehnal odvetě

Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) měla vždy komplikovaný vztah k náboženství jako instituci a ideologii. Podle historika Alana Bullocka bylo křesťanství v Hitlerových očích vhodné pouze pro otroky a pohrdal vším zbožným. Nacisté chtěli proměnit subjektivní vědomí německého lidu v jednomyslné, poslušné „národní společenství“.

Padouch, nebo hrdina?

Křesťanství však bylo za vlády nacistů v jistém směru tolerováno, zvlášť ve variantě křesťanského antisemitismu. Už řadu let je dokonce papež Pius XII. osočován z toho, že byl vstřícný vůči nacismu a zavíral oči před zvěrstvy páchanými v koncentračních táborech. To však nebyla úplně pravda, jak ostatně přibližuje dokument Nacisté a okultismus 15. 11. ve 13:50 na Prima ZOOM. Ačkoli totiž navenek působil neutrálně, aktivně podporoval zákulisní aktivity, které vedly k záchraně zástupů Židů před jistým ortelem smrti.

Hitler Pius Zdroj: Getty Images

Hitler a Pius XII. se moc rádi neměli
Zdroj: Getty Images

Napjaté vztahy mezi třetí říší a církví se měly ještě více vystupňovat v roce 1943, kdy chtěl Hitler vymazat poslední zbytky katolicismu v nacistické Evropě a zajmout papeže Pia XII. Ten se však díky rozsáhlé špionážní síti dozvěděl o chystaném plánu a rozhodl se k jedinému logickému kroku – evakuaci Vatikánu spojené s rezignací. Chystaná akce se však kvůli možným negativním následkům nikdy neuskutečnila, a papež tak mohl dál zpovzdálí hrát svou roli ve druhé světové válce.

Operace Valkýra

Mimo jiné dal požehnání odbojové skupině, v jejímž čele stál plukovník Claus von Stauffenberg a která se pokusila Hitlera odstranit. Dne 20. července 1944 byla naplánovaná Operace Valkýra, která měla navždy ukončit krvavou válku. Nešťastným řízením osudu však Adolf Hitler atentát přežil a Stauffenberg byl zatčen a zastřelen popravčí četou.