Pojídání hmyzu je zdravé a ekologické. Nahradí kobylky rýži a brambory?

Že člověk „jí očima“ dobře víme. Připravená pochutina nemusí být jenom dobře uvařená, ale také hezky naservírovaná. Smažení cvrčci sice na pohled příliš vábně nevypadají, ovšem podle nejnovějších poznatků je jejich konzumace pro trávící systém člověka velmi prospěšná. Pojídání hmyzu má totiž mimo těch zdravotních i řadu dalších benefitů.

Pilotní studie

Klinické studie, zveřejněné v časopise Scientific Reports, se účastnila dvacítka zdravých mužů a žen ve věku mezi 18-65 roky. Jejich šestitýdenní režim obsahoval kombinaci běžných snídaní a speciálních dní zahrnujících stravu s 25 gramy rozdrcených cvrčků (v muffinech nebo koktejlech). Během procedury byly dobrovolníkům odebírány vzorky krve a stolice, přičemž došlo také na vyplňování gastrointestinálních dotazníků ke sledování stavu střev před, během a po experimentu. Krevní vzorky účastníků byly testovány na řadu zdravotních informací, jako je glukóza v krvi, hladina bílkovin či enzymy spojené s jaterní funkcí. Po nashromáždění důležitých informací následovalo vyhodnocení, kterým chtěla autorka studie Valerie Stullová objasnit, jak taková strava působí na lidský mikrobiom. Zatímco nutriční hodnota jedlého hmyzu byla již dříve široce zdokumentována, jiné potenciálně příznivé vlastnosti této stravy nebyly kupodivu dosud nikdy hodnoceny.

Zdravotní přínos

V prvopočátku to nejprve vypadalo, že v gastrointestinálním systému účastníků nenastaly žádné změny ani vedlejší účinky. Brzy ale došlo k odhalení některých zásadních skutečností. Konkrétně bylo ve střevech jedlíků zjištěno téměř šestinásobné množství probiotických bakterií Bifidobacterium animalis, jejichž přítomnost je spojována se zlepšenou funkcí gastrointestinálního traktu.

Pokles naopak zaznamenalo množství zánětlivého proteinu v krvi TNF-alpha, který hraje roli při výskytu deprese a rakoviny. Je samozřejmě jasné, že pro ucelené závěry daná studie trpí menším množství účastníků. Výzkumní pracovníci ale nové výsledky považují na velmi povzbudivé. Ostatně příznivé účinky se nemusí nutně týkat pouze cvrčků, nýbrž i dalšího hmyzu. A leč se to nemusí na první pohled vůbec zdát, dost možná se taková hmyzí strava stane otázkou budoucího lidského přežití. Naše planeta se totiž výrazným tempem přelidňuje, tudíž logicky ubývá zdrojů a místa pro život. „Jídlo je hodně spojeno s kulturou, a před 20 nebo 30 lety nikdo v USA nejedl suši, protože jsme si mysleli, že je takové jídlo nechutné, ale nyní můžete suši dostat na čerpací stanici v Nebrasce,“ řekla autorka studie Tiffany Weirová, profesorka z americké Colorado State University.

Obliba hmyzu jako potravy strmě roste

V současné době lidé po celém světě trpí mnoha zdravotními problémy, na nichž má velký podíl sedavý životní styl. Nedostatek cvičení a chabá konzumace zdravé stravy činí moderní populaci náchylnou k zdravotním problémům jako je například zácpa, porucha trávení a syndrom dráždivého střeva (IBS). Pro udržení zdravého trávícího systému je ovšem nezbytná strava bohatá na vlákninu: jmenovitě jde o hrách, fazole, mrkev, brokolici a v neposlední řadě i hmyz. To je určitě dobrá zpráva, neboť na světě existuje přibližně 1500 jedlých druhů hmyzu.

Pojídání cvrčků, kobylek a různých červů (odborně entomofágie) ostatně není žádná utopie, ale dost možná blízká budoucnost, ke které se brzy uchýlí také mimo asijské kultury. V současné době je konzumace hmyzu nejpopulárnější v Thajsku, Číně, Ghaně, Brazílii, Mexiku nebo nedalekém Nizozemsku. Celosvětově se jedná o přibližně dvoumiliardovou populaci lidí ve 130 zemích. Hmyz jistými kroky proniká i do západních zemí, kde se nejvíce cení udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí vůči tradičnímu chovu hospodářských zvířat. Hmyz totiž vyžaduje mnohem menší množství vody než běžné masné farmy, čímž by takový velkochov mohl vyřešit otázku hladomoru na některých místech planety. Ostatně živočišná výroba je v současné době zodpovědná za přibližně 14,5 % emisí skleníkových plynů vyvolaných člověkem.

Produkce této stále populárnější alternativní potravy tak představuje ekologičtější zdroj živočišných bílkovin, přičemž velkou roli hraje i zdravotní přínos. Drobná tělíčka cvrčků a larev obsahují například chitin, což je vláknina živočišného původu, kterou v běžném ovoci a zelenině nenajdeme. Hmyz je obecně dobrým zdrojem biologicky dostupných živočišných proteinů, stejně jako vitamínů, minerálů a esenciálních mastných kyselin. A jak nová studie naznačila, trávení hmyzu je prospěšné pro náš gastrointestinální systém.

Text: Petr Smejkal