Obezita nezávisí na genech, ale na životním stylu. Co s tím?

Obezita a my

Životní prostředí a životní styl určují vývoj obezity více než geny, které jsme zdědili. To je hlavní závěr, k němuž dospěl tým vědců z Milánské univerzity, jejichž studii zveřejnil časopis Physiological Measurement. Obezita je vážným zdravotním problémem a významným rizikovým faktorem u kardiovaskulárních chorob, zejména pak ve vyspělých zemích, připomínají vědci.

Některé studie uvádějí hypotézu, že původ obezity může být genetický. Dnes ale toto vysvětlení může být aplikováno pouze na pět procent nejzávažnějších případů obezity. Genetický původ totiž nedovoluje vysvětlit většinu individuálních variací indexu tělesné hmotnosti (BMI). Tyto variace lze přičíst faktorům utvářejícím životní prostředí a životní styl lidí. Přetrvávají ale pochybnosti a skutečný význam genetických dispozic není ještě vysvětlen.

"V jedné z našich dřívějších studií jsme identifikovali sérii 38 genů, jejichž aktivace je spojena s různými charakteristikami spojenými s obezitou: záněty, rakovina, poruchy plodnosti a nálady," vysvětluje hlavní autor studie Francesc Font-Clos. "Snažili jsme se tedy porozumět tomu, zda nám tento druh genetické výbavy může pomoci zjistit roli, jakou naše geny hrají ve vývoji obezity," citoval jej italský deník La Repubblica.

Font-Clos a jeho tým srovnávali svůj seznam genů s těmi, které jiné studie spojovaly s variacemi indexu tělesné hmotnosti. Srovnávání, uskutečněné díky algoritmu vyvinutému na Milánské univerzitě a umožňující zvýšit efektivnost podobných srovnávacích analýz, bylo provedeno na 600 osobách z britské databáze dvojčat. Studium dvojčat s rozdílným indexem tělesné hmotnosti je totiž vynikající příležitostí ke studiu vztahu mezi genetickou výbavou a obezitou.

Výsledky analýzy ukázaly, že genetická dispozice pro obezitu zjištěná v předchozích pracích je spojena s indexem tělesné hmotnosti i s množstvím tukové tkáně. Milánští vědci objevili, že u jednovaječných dvojčat nejsou rozdíly v aktivaci této genetické výbavy způsobeny jejich genomem, který je identický, ale variacemi tělesné hmotnosti. To znamená, že to není genom, co vyvolává vznik obezity, ale že jde o faktory životního prostředí a životního stylu.

"Naše výsledky ukazují, že životní prostředí má při vývoji obezity významnější roli než genom," uvádí docentka Caterina Portová z Milánské univerzity, která výzkum koordinovala. "Nestáváme se obézními proto, že jsme zdědili některé nešťastné geny. Není to otázka nešťastného dědictví, ale podmínek, které mohou být změněny. Proto je důležité studovat obezitu v širším kontextu, který zahrnuje jak vnitřní, tak vnější faktory a jejich vzájemné působení," dodává.

ČTK