Nový společenský fenomén: selfie končí, plandid začíná

Éra selfie

V obci fotografické se na počátku „éry sefie“ řešilo, jaký je rozdíl mezi autoportrétem a selfie. Dá se selfie udělat malým kompaktem, nebo to musí být telefon? Musí být selfie prvoplánově jednoduchá, primitivní fotka s kusem ruky, která si v průběhu doby vypomohla teleskopickou tyčí? Zatímco ve středověku byly portréty záležitostí mistrů cechu malířského, dneska si autoportrét udělá každý, kdo na telefonu umí najít spoušť. Jenže se zdá, že doba jednoduchých selfie, tedy primitivních autoportrétů, končí, neboť díky své kvalitě přece jen přestává být u části uživatelů mobilů zajímavá. Touží po snímku atraktivnějším, který na sociálních sítí více zabere.

Nastupuje plendid

Název nového trendu vychází z anglických slov planned a candid – tedy plánovaný a upřímný, byť o upřímnosti se dá s úspěchem pochybovat. Spíše než o upřímnost se jedná o sebestylizaci. Od primitivního „selfíčka“ jde o krok směrem, nebo spíše návrat k portrétu. Přísně naaranžovanému, ale přitom takovému, který vypadá jako náhodný snímek, na kterém vám to ale skutečně sekne. Takovýto náhodný snímek je přísně aranžovaný, často mnohokrát přefocovaný, na focení je potřeba se připravit jak volbou místa, oblečení, make-upem, dobou focení (kdy je nejlepší světlo).

Není dobré se dívat do objektivu, vždyť jde přece o náhodný snímek, ale je dobré dodržovat základní kompoziční pravidla, jako je umístění hlavního objektu do třetinového zlatého řezu či pohlídat, aby nic „nerostlo“ z hlavy. Větev či sloup veřejného osvětlení dokážou zhatit celkový dojem.

Z hlediska fotografie jde jednoznačně o návrat ke kvalitě. Obrazové i obsahové.

Text: Topi Pigula