Netopýři jsou superimunní vůči všemu: proč se nenakazí ani ebolou?!

Netopýr černý (Barbastella barbastellus), vyrušený z hlubokého spánku, hledá bezpečnější skrýš. Poznáme ho podle nezaměnitelných ušních boltců – jsou široké, otočené dopředu a u báze na čele srostlé Zdroj: Ľubor Čačko

Netopýři přenášejí tak zákeřné choroby, jako je horečka dengue či ebola, a přesto netrpí přenášenými viry. Nešlo by jejich super imunitu využít ve prospěch člověka?

Letouni, jak se správně nazývá skupina aktivně létajících savců, které známe jako netopýry, kaloně či vrápence, jsou dokonalou bankou nebezpečných virů. Ve svých tělech jich uchovávají kolem stovky různých druhů. Stačí zmínit názvy, jako ebola, MERS (Middle Eastern Respiratory Syndrome) nebo Hendra virus a každý tuší, že tropické druhy netopýrů mohou být pěkně nebezpeční sousedé.

Tiskem proběhla zpráva, že po prasečí a ptačí chřipce se objevila i chřipka „netopýří“. O viru „netopýří“ chřipky informoval prestižní americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Experti z Amerického střediska pro kontrolu a prevenci nemoci (CDC) zkoumali v letech 2009 a 2010 na 300 netopýrů v Guatemale. Výsledkem jejich bádání byl objev nového viru nalezený v zažívacím traktu netopýrů. Zajímavé je, že i když jsou netopýři poletující „pandořinou skříňkou“, sami následky virových onemocnění příliš netrpí.

Jak je to možné?

„Zaměřili jsme se na přirozenou imunitu netopýrů, zejména roli interferonů, které jsou nedílnou součástí pro vrozené imunitní odpovědi u savců, abychom pochopili zvláštnosti netopýří reakce na na invazi virů. Poukázali jsme na skutečnost, že netopýři mají jen tři interferony, což je jen zlomek – asi čtvrtina – počtu interferonů, které najdeme u lidí. Poprvé jsme objevili jejich jedinečnou schopnost, která pravděpodobně přispívá k jejich existenci společně s viry,“ říká dr. Michelle Baker, vedoucí imunologického týmu zkoumající imunitu netopýrů na Australian Animal Health Laboratory.

V čem jejich unikátní životní vlohy spočívají? Zatímco u lidí, stejně tak jako třeba u myší, se imunitní systém „vyburcuje“ k horečnaté činnosti v případě napadení, u netopýrů je mnohem aktivnější pořád, 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Zjednodušeně řečeno, netopýři mají zvýšenou imunitní pohotovost neustále. Na jedné straně jsou letouni coby opylovači v mnoha zemích důležitou složkou ekosystému, na druhou mohou být nebezpečným zdrojem nákazy. Nyní se ale ukazuje, že podrobný výzkum jejich imunitního systému se může stát cestou ke značně sníženému riziku vypuknutí některého virového onemocnění. "Pokud se nám podaří přesměrovat imunitní reakce jiných druhů tak, aby reagovaly podobně, jako je tomu u netopýrů, pak by se vysoká úmrtnost spojená s nemocemi, jako je ebola, mohla stát minulostí,“ neskrývá své naděje dr. Michelle Baker.

Netopýří tělo uchovávající v sobě jak viry, tak odpověď na jejich napadení, je krásnou ukázkou složitosti živých systémů. Bylo by příliš jednoduché a prvoplánové pustit se do boje s přenašeči. Jenže spolu s nimi bychom mohli zahubit i odpověď, kterak s ebolou i jí podobnými nákazami bojovat. Svět je zkrátka příliš složitý na jednoduchá řešení.

Text Topi Pigula