V některých jeskyních vymřelo už 99 procent netopýrů. Kdy vyhynou úplně?

Až padesát procent netopýrů na území České republiky je nakaženo smrtelně nebezpečnou plísní, původcem takzvaného syndromu bílého nosu. Ačkoli v Severní Americe v důsledku tohoto syndromu umírají již několik let miliony netopýrů, ve střední Evropě i přes závažnost kožního onemocnění tito létající savci období zimování přežívají. Zjistil to tým českých a amerických vědců. Vyvrátil tak tvrzení evropské vědecké obce, že se tato pro netopýry smrtelná nemoc na evropském území téměř nevyskytuje.

"Naši netopýři jsou napadeni mikroskopickou plísní, která poškozuje jejich pokožku. Ale i nemocná zvířata se syndromem bílého nosu na jaře vyletí ze zimoviště. Odchytávali a studovali jsme je právě při jarních výletech," řekla Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. V Severní Americe už zemřelo přes šest milionů kusů, v Evropě k hromadnému hynutí nedochází.

Severoameričtí netopýři hynou od roku 2006. Plíseň jim prorůstá přes pokožku do podkoží a vytváří viditelné nárůsty na hlavě a křídlech. Létací blána křídel tvoří podle Martínkové značnou část povrchu těla tuzemských netopýrů, a proto je toto poškození velmi nebezpečné. Syndrom narušuje přirozené zimování, v důsledku čehož netopýři hynou pro nedostatek energetických zásob před koncem zimy.

Vědci z Akademie věd ČR, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Masarykovy univerzity v Brně v pondělí zveřejnili mezinárodní studii, v níž nalezli syndrom bílého nosu u jedenácti druhů netopýrů a předpověděli, že plíseň může napadnout kterýkoliv druh netopýra zimujícího v podzemí. Podle českých odborníků proto plíseň může představovat riziko i pro evropské netopýry. Zároveň vyvrátili obecně tradovaný názor, že v Evropě roste plíseň pouze na povrchu těla netopýrů a nijak jim neškodí.

"Zjistili jsme, že patogen napadá tak širokou druhovou škálu netopýrů s různými způsoby zimování, že jiné chování a ekologie evropských druhů nevysvětlí, proč ti naši přežijí lépe. V současnosti pracujeme na výzkumu dalších aspektů nemoci," dodala Martínková.

Kvůli syndromu poklesla populace netopýrů v některých amerických jeskyních až o 99 procent. Nemocnost se zjistila i na evropském kontinentu, avšak ne v takovém rozsahu jako v Americe. Díky existenci dlouhodobých záznamů o populacích netopýrů ve střední Evropě mohou podle Martínkové vědci snadno posoudit, do jaké míry jsou tuzemští netopýři postiženi. Kromě dopadu na rovnováhu ekosystémů znamená úhyn netopýrů i škody pro zemědělství. Netopýři jako hmyzožravci podle vědeckých propočtů (nejen) americkým zemědělcům ušetří ročně asi tři miliardy dolarů (60 miliard korun), které by jinak bylo třeba vynaložit na ochranu rostlin.

ČTK