Největší světový sklad zlata není ve Fort Knox, ale přímo v centru New Yorku
Chráněná pevnost ve vojenském prostoru kdesi na venkově? Ano, dává smysl uchovávat cenné bohatství právě tam. Jenže i v tomto případě je největší tma právě pod svícnem…
Zlato patří k lidské civilizaci už tisíce let. Nejstarší dochované artefakty vyráběné ze zlata se datují na přelom čtvrtého a pátého tisíciletí před naším letopočtem. Pro většinu starověkých civilizací se jednalo o vzácný kov s dlouhodobou hodnotou, není proto divu, že se o něm zmiňují egyptské hieroglyfy či další psané záznamy; i evropské dějiny se točí kolem zlata jako jednoho z nejcennějších kovů. Ačkoli v současnosti dáváme při placení přednost penězům a ani slavný zlatý standard z přelomu 19. a 20. století už dnes není dodržován, na rozdíl od přece jen pomíjivých peněz se zlato může opřít o (doslova) bohatou tradici.
Není pevnost jako pevnost
Pokud byste si měli tipnout, kde se nachází největší světové úložiště zlata, možná byste zmínili slavnou pevnost Fort Knox. Vojenská základna založená během americké občanské války se nachází ve státě Kentucky a hlavně během 30. a 40. let minulého století fungovala jako sklad federálních rezerv ve formě zlata. To samozřejmě neušlo pozornosti popkultury, a tak bylo dobře chráněné bohatství Fort Knoxu zmíněno či rovnou zobrazeno v řadě filmů – za všechny jmenujme Goldfingera, jednu z prvních bondovek, jejíž hlavní záporák se vyžíval právě ve zlatě.
Přestože se v pevnosti Fort Knox nachází přes 4 500 tun zlata, což se rovná více než polovině celkových zlatých rezerv USA, jedno místo je na tom ještě lépe. Nachází se v centru New Yorku, konkrétně v jeho jižní části, a jak už tuší fanoušci jiné akční klasiky (Smrtonosná zbraň 3...), jedná se o budovu Federal Reserve Bank, jejíž sejf se nachází pět pater pod zemí. Obsahuje zlato v hodnotě kolem 350 miliard dolarů, ale přesná částka není známá; pro představu, ve Fort Knoxu se nachází zhruba třetina tohoto jmění. Newyorská zásoba uchovává celou čtvrtinu světového bohatství zlata.
Chráněné bohatství
Většina zlata uskladněného v New Yorku však nepatří vládě Spojených států – ta má nárok pouze na zhruba pět procent. Zbytek tvoří zálohy 48 zahraničních bank a 12 mezinárodních organizací. Tyto instituce mohou v dobře chráněném sejfu uskladnit své zlato zadarmo, platí se pouze v případě fyzického vybírání zlatých cihel.
A jak je Federal Reserve Bank vlastně chráněná? Zvenku působí poměrně nenápadně, železné mříže v oknech jsou však pouze špičkou bezpečnostního ledovce. Samotný podzemní sejf je chráněn železobetonem a vede k němu pouze jedna opancéřovaná chodba. Nechybí ani celodenní dohled kamer a pohybových čidel. K otevření sejfu jsou zapotřebí vždy tři osoby – dva pověření zaměstnanci budovy a auditor. Kolem budovy se samozřejmě pořád pohybují ozbrojené jednotky.
Na závěr zmiňme ještě dvě zajímavosti. Jednak zlaté cihly už obvykle nemají známý tvar kvádru, nýbrž se podřizují mezinárodním standardům a od roku 1986 bývají uzpůsobeny jako lichoběžníky. Cihly navíc neobsahují zlato ze sta procent, neboť by tento kov kvůli své měkkosti nedržel dlouhodobě tvar; proto se do zlatých cihel přidávají i stopová množství jiných kovů. Zlato nás každopádně nepřestává fascinovat a v ekonomicky proměnlivém světě představuje jednu z mála neselhávajících jistot.