Největší meteorit vystavený v muzeu má váhu šesti slonů. Dostat ho na místo trvalo přes tři roky

Jmenuje se Ahnighito a váží 34 tun. Tedy přibližně stejně jako plně vyzbrojený stíhací letoun F-16, cca 6 slonů afrických nebo plně naložený kamion s návěsem. Není sice největším vesmírným kamenem, který na Zemi máme (třeba meteorit Hoba v Namibii váží kolem 60 tun), ale je největší, který se kdy povedlo někam přepravit a vystavit v interiéru. Najít ho můžete v prostorách Amerického muzea přírodní historie v New Yorku, našli ho ale o 3700 kilometrů (vzdušnou čarou) dál.

Vesmír

Odvážná sovětská mise selhala. Půltunová sonda na nás teď padá jako meteorit

Když podlaha nestačí

Inuitům, původním obyvatelům Grónska, po staletí úlomky Cape York sloužily jako přírodní zdroj železa k výrobě nástrojů. V případě Ahnighita tomu ale v roce 1894 učinil přítrž americký badatel Robert Peary. Jakmile meteorit objevil, rozhodl se ho nechat dopravit do Spojených států.

Převoz takhle obrovského a těžkého předmětu z arktické pustiny byl v té době samozřejmě sám o sobě logistickým oříškem. Kvůli přepravě kamene dokonce musela vzniknout speciální železnice, takže než ho dostali do USA, trvalo to přes tři roky. A problémy pokračovaly i v New Yorku.

Čtěte také: Muže málem zabil meteorit, když šel se psem. Pád vesmírného tělesa se výjimečně povedlo natočit

Takhle masivní objekt zkrátka nebylo možné jen tak postavit do muzea. Než ho na místo v expozici dostali, museli technici odstranit část obvodové zdi. Vstupní dveře nestačily. Meteorit položili na speciálně zkonstruovaný podvozek, který unesl jeho váhu, a celou trasu až do sálu meteoritů dočasně podepřeli, aby se pod kolosem nic neprobořilo.

Teprve pak ho mohli usadit na definitivní místo, které bylo předem dobře připravené. Architekti a další specialisté vytvořili speciální podstavec s podpěrami ukotvenými hluboko ve skalním podloží pod Manhattanem. Jedině tak bylo možné zajistit, že se pod meteoritem neproboří podlaha.

Fosilie mají stejné problémy

Podobné konstrukční problémy ale nejsou tak neobvyklé, jak se zdá, a muzea s nimi občas musejí počítat. Rozhodně se netýkají jen meteoritů. Jak ve své knize Paměť přírody upozornil biolog a muzeolog Jack Ashby, většina fosilií dinosaurů, které jsou v muzeích vystavené, jsou lehké repliky. Pravé fosilie, tedy doslova zkamenělé kostry, by byly na historické budovy moc těžké.

Zdroj: American Museum of Natural History, David Darling, WBUR.

Video, které jste mohli minout: Obří ryba je jako stroj. Drtí ostré korály a vyvrhuje jemný písek, který končí na plážích