Odvážná sovětská mise selhala. Půltunová sonda na nás teď padá jako meteorit

Přesné datum, kdy sonda dopadne na zem, a kde se tak stane, je podle odborníků obtížné určit. Podle dánského specialisty na pohyb umělých družic Marca Langbroeka z Technologické univerzity k tomu dojde někdy kolem 10. května 2025, a i když je obtížné předpovídat, jak velká část sondy pronikne atmosférou až k povrchu Země, můžeme čekat přinejmenším úlomky o velikosti běžného meteoritu.

Přečtěte si také: Soukromá vesmírná sonda má velké problémy. Stovky tisíc kilometrů od Země míří do záhuby

Oblast dopadu leží mezi 51,7 stupněm severní a jižní šířky a teoreticky se v ní nachází i celá Česká republika. Jde ale o extrémně široký pás Země, který na jihu sahá až k jihoamerickému Hornovu mysu, a protože většinu povrchu zde tvoří voda, skončí Kosmos 482 nejspíš někde v oceánu.

Guess where Kosmos 482 will impact!
Closest guess will win a cookie or smth idk pic.twitter.com/DLfuOK8eqR

— Astro (@astronautnr7) May 1, 2025

Nepodařená mise

Sonda Kosmos 482 odstartovala 31. března 1972 v rámci ambiciózního sovětského programu zkoumání Venuše. Po dosažení parkovací dráhy kolem Země se pokusila zážehem motorů zahájit cestu k Venuši, manévr ale selhal a sonda se rozpadla na čtyři části. Dvě z nich dopadly už 4. dubna 1972 v podobě žhavých koulí o váze 13,6 kg u Ashburtonu na Novém Zélandu, nikoho ale nezranily. Zbylé části obíhaly po silně eliptické dráze (210 x 9800 km) a postupně klesaly.

Vesmír

Nouzově přistál na Urale a záhadně zmizel. Kosmonaut Volynov překvapil i zkušené záchranáře

Zemi nyní ohrožuje přistávací modul sondy o průměru přibližně jednoho metru a váze kolem 450 kg. Vzhledem k tomu, že byl aparát navržen tak, aby přežil průlet hustou atmosférou Venuše, je velmi odolný. „Riziko je podobné jako při náhodném pádu meteoritu, k čemuž dochází několikrát ročně. Je mnohem pravděpodobnější, že během svého života zažijete úder blesku,“ popsal Langbroek listu The Guardian pravděpodobnost, že by padající trosky někoho zasáhly. Přesto to podle něj se stoprocentní jistotou vyloučit nelze.

Mohlo by vás také zajímat: Unikátní snímky z Měsíce: Země skoro v úplňku a východ Slunce. Sonda zachytila i GPS

Otázkou je, zda některé přistávací prvky mohly po 53 letech ve vesmíru zůstat funkční. Přestože na některých snímcích astronomové zahlédli za sondou podivný objekt připomínající padák, je podle Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics téměř jisté, že právě padáky budou k ničemu.

Velkou neznámou je ale stav tepelného štítu – pokud bude v pořádku, dopadne sonda na zem víceméně vcelku. „Bylo by lepší, aby tepelný štít selhal a sonda shořela při průletu atmosférou,“ poznamenal McDowell.

Zdroj: The Guardian, LiveScience, NASA

Video, které jste mohli minout: Apollo 11 přistálo s palivem na 20 sekund, záznam letu je plný adrenalinu