Z největší hydroelektrárny světa může být ničivá zbraň. Indie vysvětlila, co Čína gigantickou stavbou způsobí

Projekt se rodí v Tibetu, tedy v krásné přírodě severních svahů Himálaje. Na světě opravdu nemá obdoby. Stát bude zhruba 167 miliard dolarů (v přepočtu tři a půl bilionu korun) a soustava hydroelektráren by jednou měla být schopná vyrobit 300 miliard kilowatthodin ročně, tedy trojnásobek výkonu přehrady Tři soutěsky, dnešního světového lídra.

Věda a technika

Budeme z ISS házet papírové vlaštovky? Origami může být řešením vesmírného problému

Problematické důsledky výstavby

Výstavba těchto celkem pěti hydroelektráren, kterou oznámil čínský premiér Li Čchiang, proběhne na řece Jarlung Cangpo. Třetí nejdelší vodní tok na světě je dlouhý 2900 km. Po překročení hranic Indie se mění v Brahmaputru a nakonec se v Bangladéši spojí s Gangou.

Stavba se soustředí na úsek řeky, kde voda během 50 kilometrů klesá o víc než dva tisíce metrů. Čína tu plánuje vybudovat i desítky kilometrů dlouhé tunely, které budou část toku odvádět k turbínám. Podle čínské státní agentury Sin-chua půjde většina vyrobené elektřiny mimo Tibet do východní Číny, aby posílila energetické zásobování velkých měst.

Čtěte také: Velký úspěch zlínské zoo: Poprvé se jim povedlo odchovat mláďata tukanů obrovských

Zatímco Čína mluví o „projektu století“ a tvrdí, že klade důraz na ochranu přírody i na prevenci katastrof, tibetští ochránci přírody varují před zásahem do křehkého himálajského ekosystému. Také tvrdí, že se kvůli projektům budou muset přesídlit tisíce lidí. A problém s projektem mají i Indie a Bangladéš, které leží po proudu.

Příroda

Dva obří ledovce ohrožují grónskou vesnici. Nesmí se kvůli nim nakupovat ve skupinách

Hlavní ministr indického státu Arunáčalpradéš Pema Khandu už varoval, že přehrady na Jarlung Cangpo mohou fungovat jako zbraň. Čína by jeho region mohla kdykoli připravit o vodu, ale i zaplavit. „Pokud by Čína náhle vypustila vodu, zničilo by to celé údolí Siang,“ řekl pro agenturu PTI. Indická vláda proto zvažuje vlastní přehradu, která by měla sloužit jako ochrana před nekontrolovanými povodněmi.

Peking ujišťuje, že s Indií a Bangladéšem komunikuje a že má právo s řekou nakládat podle své vůle. Geopolitické napětí ale jen tak nezmizí. Horní tok Brahmaputry totiž není jen zdroj energie, ale i strategický nástroj. A pokud jde o budoucnost této řeky, bude ji mít v rukou Čína.

Zdroj: PowerMag, Water Power Magazine, Reuters.

Video, které jste mohli minout: Svrab se šíří Českem: Onemocnělo už přes pět tisíc lidí. Hygienici popsali, kde hrozí nákaza