24. ledna 2022 16:00

Největší hříchy papežů: Hlavy církve se v minulosti dopouštěly odporných zločinů

Ani ty nejčistší duše se občas nevyhnou hříchu – ovšem činy následující pětice papežů byly obludnější než většiny jejich zbloudilých oveček.

Pozemský zástupce Ježíše Krista a také nástupce prvního římského biskupa, apoštola Petra – přesně tím je podle katolíků papež. Ne všechny hlavy církve se však s touto ctihodnou funkcí dovedou lidsky popasovat, a tak je historie plná mužů, kteří ve své dějinné úloze tragicky selhali. Kteří papežové se zapsali jako největší hříšníci?

5) Papež v pekle

Papež Bonifác VIII. se narodil jako Benedetto Caetani a do úřadu nastoupil roku 1294. Kvůli kritice církve nechal slavného básníka Danteho Alighieriho vyhostit z Florencie, na což literát zjevně nezapomněl – usadil Bonifáce do osmého kruhu pekelného v rámci své Božské komedie. V pekle se neoblíbený papež objevil i ve slavném renesančním románu Francoise Rabelaise Gargantua a Pentagruel. A důvody by se našly – papež například veřejně schvaloval pedofilii.

Bonifác byl údajně velmi popudlivý a vyhledával konflikty. Kvůli jedné rozmíšce nechal srovnat se zemí městečko Palestrina východně od Říma. Jeho největší chybou však byl spor s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který vyvrcholil bulou Unam sanctam, podle níž je papež svrchovaným vládcem nad všemi křesťanskými zeměmi. Světská moc se však nakonec ukázala jako silnější a Filip papeže dokázal sesadit.

4) Umění za odpustky

Giovanni Medici své jméno rozhodně nezapřel. Člen známého florentského rodu se roku 1513 dostal do čela církve jako Lev X. a od té doby dosazoval do vysokých funkcí své blízké. Projevy nesouhlasu potíral a nechal popravit či uvěznit znepřátelené kardinály. Spíše než problémy církve se chtěl zabývat uměním, na něž vynakládal obrovské peníze. Aby svou rozhazovačnou politiku uživil, prodával mimo jiné kardinálské úřady. Především však obnovil nechvalně známý koncept odpustků, proti čemuž se nekompromisně vymezil německý mnich Martin Luther – a roku 1517 tak kvůli papežově neochotě řešit reálné problémy zahájil největší vzpouru proti katolické církvi v dějinách: reformaci.

3) Třikrát papežem

Démon z pekla. I takové přízvisko si vysloužil Teofylaktus III., hrabě tuskulský, který se v roce 1032, tedy ve 20 letech, stal poprvé papežem. Proč poprvé? Benedikt IX. byl totiž papežem hned třikrát. První roky jeho vlády nad církví byly poznamenány mnoha obviněními z vražd, krádeží, zhýralosti či sodomie, dokonce ani jeho politika neslavila velké úspěchy. Papež byl během povstání římského lidu vyhnán z města, ale o pár měsíců později se vrátil a znovu usedl na stolec.

Netrvalo však dlouho a prestižní funkci si dokonce dovolil prodat svému kmotrovi. O dva roky později (po smrti dalšího papeže) nejvyšší církevní úřad znovu nárokoval – a překvapivě úspěšně, ovšem i tentokrát byl vyhnán. Později se už o funkci neucházel, ale kvůli touze po moci a mnoha osobnostních nedostatcích se bude už navždy ocitat v žebříčcích nejhorších papežů všech dob.

2) Proslavený Borgia

Rodrigo de Borja se narodil jako člen vlivné rodiny Borgiů a rodinné bohatství mu pomohlo dostat se až na papežský stolec – zvolen byl díky uplacení kardinálů. Jako Alexandr VI. započal svou vládu nad katolickými ovečkami v roce 1492 a rychle si začal dělat nepřátele. Bezskrupulózně uplatňoval politiku nepotismu, a tak do spousty důležitých funkcí dosazoval své přátele a rodinné příslušníky – právě díky němu se jméno Borgia stalo synonymem úplatkářství a zločineckých praktik.

Navíc holdoval i orgiím, kvůli nimž počal velké množství dětí. Anuloval sňatek své dcery Lucrezie, v důsledku čehož Alexandra jeho (bývalý) zeť obvinil, že se svou dcerou má incestní vztah. Podezření z vražd kardinálů a politických nepřátel snad ani není třeba zmiňovat, zároveň mu však nelze upřít diplomatickou a organizační zdatnost (a to i v legálních činnostech).

1) Zkažený mladík

Oktavián, kníže tuskulský, se stal papežem v roce 955 a přijal jméno Jan XII. Na tuto roli však rozhodně nebyl připraven – při nástupu do funkce mu bylo pouhých 18 let. Život v celibátu a oddanosti pouze Bohu zjevně nebylo nic pro něj, neboť ve Vatikánu pořádal vyhlášené orgie, během nichž se nezdráhal dopustit ani řady znásilnění. Prostitutky odměňoval církevními penězi a za jeho osmileté vlády úřad rozhodně nezbohatl.

Údajně se dopustil i incestního poměru s vlastní matkou, propadal hazardním hrám, byl obviněn z řady vražd, svatokrádeže a dalších hříchů. Kolem jeho smrti ve věku 27 let panuje řada spekulací, z nichž nejpravděpodobněji zní ta, že byl zabit přímo během cizoložství.

Špatní papežové

Lidská selhání papežů inspirovala historika E. R. Chamberlina k napsání knihy The Bad Popes (Špatní papežové). V ní popsal životy osmi nejhorších (či, eufemisticky řečeno, nejkontroverznějších) hlav církve. Vedle několika jmen, které jsme v předchozích odstavcích zmínili, došlo i na Štěpána VI., o jehož děsivé synodě mrtvých jsme také psali. A dalších nepochopitelných papežských prohřešků bychom v dějinách našli spousty…

ZDROJ: The Bad Popes, E. R. Chamberlin

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora