Nejslavnější vymítání ďábla otřáslo společností i církví. Kněz dívku podrobil rituálům ze 17. století

V polovině 70. let byl filmový svět poblázněn exorcismem. Horory jako Vymítač ďábla (1973) nebo Přichází Satan! (1976) se dodnes řadí do zlatého (či spíše černého) fondu filmové historie a vysloužily si řadu pokračování. Jakkoli se však filmařům podařilo budit hrůzu prostřednictvím naturalistického vyobrazení posedlosti ďáblem, skutečnost byla někdy ještě o poznání horší. Je náhodou, že právě tehdy, tedy v polovině 70. let, byla posednuta mladá německá studentka?

Čtěte také: Pravěké ženy byly mnohem silnější, než si myslíte. Překonaly by i dnešní elitní sportovce

Psychická nemoc, či posednutí ďáblem?

Anneliese Michel se narodila roku 1952 v Bavorsku a až do věku šestnácti let nebyl její příběh ničím zvláštní. V následujících letech však prodělala několik záchvatů a ztrát vědomí, jež byly přisuzovány epilepsii – a to navzdory tomu, že žádné neurologické vyšetření jí toto onemocnění mozku neprokázalo. Postupně se její zdravotní stav dokonce zhoršoval a mezi symptomy byly i vizuální halucinace zahrnující satanské výjevy. Michel navíc pocházela z katolické rodiny, což samozřejmě podporovalo teorii, že právě věřící dívku by se ďábel pokusil svést nejpravděpodobněji.

Jakmile začala selhávat i její víra a ani rozsáhlé modlitby nestačily, případ nebohé dívky zaujal i odborníka na exorcismus Adolfa Rodewyka a kněze Ernsta Alta, a tak se do této podivné situace naplno vložila i katolická církev. Kněz Arnold Renz se nakonec v roce 1975 ujal samotného vymítání, jež probíhalo během několika setkání. Záchvaty se během této doby stupňovaly, byly provázené nekontrolovanými pohyby, sebepoškozováním, ječením a nesrozumitelnou artikulací. Dívka údajně mluvila i cizími jazyky, které nemohla znát, a levitovala nad postelí.

Vymítání s tragickým závěrem

Po několika měsících začaly takto výrazné příznaky ustupovat, avšak zdravotní stav Anneliese se nadále zhoršoval. Odmítala jídlo, a to nejen v rámci vymítacího procesu, ale celkově – prý jí to zakázali démoni. V polovině roku 1976 zemřela na podvýživu a vyčerpání organismu, což bylo později označeno za obrovské pochybení – lékaři jí totiž měli i proti její vůli (a zároveň vůli církve) podat silnější prášky proti bolesti a umělou výživu. Renz i Alt byli obviněni ze zabití z nedbalosti, jenže několikaměsíční tresty byly velmi mírné, což platilo i pro dívčiny rodiče. Na metody vymítání tento případ samozřejmě uvrhl velmi špatné světlo, a tak se v posledních dekádách k podobným zastaralým praktikám uchyluje jen výjimečně – vždyť dívka byla podrobena rituálům z počátku 17. století!

Mohlo by vás zajímat: Návštěvník národního parku vyfotil záhadné zvíře. Stovky lidí pak tipovaly, co je tvor zač

Dodnes nebylo potvrzeno, co přesně se Anneliese přihodilo. Nejpravděpodobnější a vědecky pochopitelná verze nicméně hovoří o špatně diagnostikované duševní chorobě, nejspíše těžké schizofrenii s dalším neurologickým poškozením, a jakékoli další podivné projevy (hovoření cizími jazyky, levitace) můžeme přisoudit vyhrocené situaci a hledání záminek k provedení exorcismu. Že by tedy platilo staré dobré „přání otcem myšlenky“? Doufejme, ale přece jen – kdo ví…

Zdroj: Felicitas Goodman - Exorcism of Anneliese Michel