Nejlepších 8 zpráv o životním prostředí za rok 2015! Není všechno špatně…
Nedá se říci, že by se stav naší planety zlepšoval – spíše naopak. Ale současně se za uplynulý rok stala spousta věcí, které je nutné považovat za velmi optimistické – a to už tady opravdu dlouho nebylo…
Kterých deset událostí z roku 2015 se snad zapíše do pozitivních zpráv o naší planetě? Tady jsou!
1) Klimatická dohoda
Pokud jste to zmeškali, tak na konci roku byla 195 zeměmi podepsána historická dohoda o kontrole klimatu Země. Má sice mnoho kritiků – a většina kritiky je oprávněná – ale stejně se jedná o ohromný úspěch. Shoda na tom, že se lidstvo (a tedy většina velkých států) bude všemi silami snažit, aby se Země neoteplila o více než dva stupně Celsia, je sice kompromisem, ale i tak úžasným. Dokazuje, že si už prakticky všichni uvědomují, že naše planeta je jen jedna a že klimatické změny nás mohou stát mnohem více než jakýkoliv jiný problém, jemuž člověk jako živočišný druh čelil.
Jen dohoda by byla málo. Naštěstí byly v Paříži přijaty i zcela konkrétní kroky, které připadají logické a splnitelné velkému množství expertů na životní prostředí. „Myslím, že důsledky dohody v Paříži změní svět,“ řekl například Christopher V. Field, ředitel Carnegie Institution’s Department of Global Ecology pro NY Times. „Problém jsme tím nevyřešili, ale postavili jsme silné základy…“
2) Lidstvo se rozhodlo chránit pralesy
Součástí pařížských jednání o klimatu byl také samostatný článek věnovaný ochraně pralesů. I když se o něm psalo výrazně méně než o klimatické dohodě, je stejně významný. Snaha zabránit odlesňování má více příčin – jednak tím ochráníme mnoho druhů zvířat ohrožených likvidací jejich přirozeného prostředí, ale současně tím pomáháme i sami sobě. Tropické lesy a pralesy totiž zachycují až čtvrtinu všech emisí CO2…
Dohoda REDD+ má přivést finance z bohatých zemí do zemí chudších, aby jim pomohly v tom, že by nemusely likvidovat své pralesy. Velmi důležitou součástí REDD+ je také systém, kteří řeší porušování těchto pravidel…
3) Kmen v Amazonii vytvořil 500stránkovou encyklopedii opravdové přírodní medicíny
V době, kdy se na nás valí rady o přírodní medicíně od lidí, co znají přírodu maximálně tak z 5x5 metrů na své zahradě, je tohle extra důležité. Kmen Matsés, který se pohybuje mezi Brazílií a Peru, vytvořil obrovskou encyklopedii jejich lékařských znalostí – drtivá většina přitom vychází z přírodní medicíny.
Indiáni to udělali poté, co zemřel jeden ze stařešinů kmene a snadno by se tak mohlo stát, že po generace předávaná moudrost zmizí ze světa úplně. Výsledné dílo je prací 5 šamanů a skupiny dobrovolníků z neziskovky Acaté. Shrnuje znalost pralesních rostlin, jejich využití v praxi a také léků, jež se z nich dají připravit.
Ne, tuto knihu vám nenalinkujeme. Proč? Úmyslně byla vytištěná pouze v jazyce kmene Matsés, aby tyto znalosti nepřešly do rukou nadnárodních korporací…
4) Peru vytvořilo obří národní park
Plánování trvalo několik desetiletí, ale výsledek stojí za to. Je jím nový národní park v Peru: Sierra del Divisor. Má rozsah 1,3 milionů hektarů a experti ho rádi přirovnávají k severoamerickému Yellowstonu – jednak pro jeho geologickou rozmanitost, ale současně pro podobně koncipovaný systém ochrany přírody v něm.
Sierra del Divisor je jedním z nejrozsáhlejších koutů nepříliš porušené přírody na Zemi – budou zde žít divoká zvířata i původní domorodé kmeny bez obav, že je o jejich půdu připraví nějaká těžařská firma. Ekologové si od toho slibují mnohé…
5) Odlesňování Amazonie se zpomalilo
Během posledních 10 let se podle satelitních dat výrazně zpomalila rychlost deforestace deštných pralesů v Brazílii. A to přesto, že rok 2015 byl jedním z nejhorších, celkový trend je velmi pozitivní – tedy oproti konci 20. století…
6) USA odmítly ropovod Keystone XL
Americký prezident Barack Obama v listopadu oznámil, že odmítne žádost kanadské firmy TransCanada stavět sporný ropovod Keystone XL. „Produktovod by smysluplně nepřispíval dlouhodobě ekonomice,“ řekl Obama měsíc před klíčovým klimatickým summitem v Paříži. Ropovod měl spojovat naleziště dehtových písků v Albertě v Kanadě s rafinérií v Nebrasce ve Steele City a pokračovat dále do Texasu.
7) Společnost Shell přestala s pokusy těžit v Arktidě
Těžařská společnost Royal Dutch Shell se pokusila vypravit loď Fennica, která měla zkoumat možná těžiště v Arktidě. Ale protesty aktivistů Greenpeace vyplutí lodi zabránily. Protesty pak přibývaly a Shell nakonec kvůli stále stoupajícím nákladům od těžby v Arktidě upustil.
Pochopitelně ne navždy, toto rozhodnutí má asi více společného s extrémně nízkými cenami ropy během roku 2015…
8) Čína a USA se shodly, že ukončí obchodování se slonovinou
USA a Čína jsou země, kde se dodnes nejvíc obchodovalo se slonovinou. Čínský a americký prezident se dohodli, že je potřeba s tím skončit. USA zavedly federální zákon, který staví pašování trofejí na stejnou úroveň jako pašování zbraní a drog – dají se tedy čekat mnohem přísnější tresty než doposud.