10 nejlepších filmů o vojenském výcviku

Na sledování přerodu člověka bez zkušeností v sebevědomého hrdinu je vždy cosi přitažlivého, což ostatně prokázala celá řada filmů i seriálů. Pojďme si proto představit desítku snímků, které s přihlédnutím ke zvolenému konceptu hodnotíme jako nejlepší.

10) Vojín Benjaminová (1980)

Těžko uvěřit, že komedie s Goldie Hawnovou v roce 2020 oslavila 40 let od svého uvedení. Přesto ale námět funguje univerzálně i s tak velkým odstupem a nechá vás nahlédnout do života mladé, pohledné a hlavně velmi dobře finačně zabezpečené dívky, která vinou několika náhod skončí ve výcviku Armády Spojených států. Film pochopitelně předkládá řadu vtipných momentů, jako je neúprosná srážka s realitou armádního výcviku, na druhou stranu ale vykresluje Judy jako nečekaně silnou a houževnatou kadetku, která se rozhodně zelené výzvy nezalekne. Filmu nechybí ani dojemný závěr, který jen podtrhuje příjemně stravitelnou úroveň filmu, i když postrádá vážné momenty a výcviku v armádě ve skutečnosti příliš neodpovídá.

9) Lampasy (1981)

Druhý film v našem výběru se rovněž nebere příliš vážně a opět plní roli satirické komedie, která staví výcvik v armádě na hlavu. Ústřední postavou je mladý taxikář Jack (Bill Murray), který se s přítelem Russellem rozhodne vstoupit do armády jednoduše kvůli tomu, že je jejich dosavadní životy a profese nenaplňují. Jack je veselá kopa, což dává na odiv i během výcviku, což s sebou ale přináší nejeden problém, ať už se do něj dostanou Jack s Russellem, nebo ostatní členové jejich jednotky. Vše nicméně směřuje k představení vyzbrojeného mikrobusu na cvičení v Itálii, kam se vojáci vydají. Nebyl by to však Jack s Russellem, aby autobus nepoužili pro své vlastní záletnické plány, což si ale velení špatně vyloží a nahání dvojici po Alpách v přesvědčení, že hlavní hrdinové jsou sovětští špioni a prchají... do Československa.

8) Bažanti (1971)

Výletem o dalších deset let do historie se přesouváme k další komedii, tentokrát od režiséra Clauda Zidiho. Bažanti sice nedosahují takového věhlasu, jako Četníci s de Funèsem, ale v některých momentech slavné filmové sérii zdatně sekundují. Příběh sleduje osud hudební skupiny několika mužů, kteří chtějí jen šířit po Francii pop-music a navzdory nepříliš povedenému vystoupení (a zásahu jejich manažerky) se jim to i daří. Jenže vojně se vyhnout nelze (nebo to alespoň nešlo před padesáti lety), a tak proti své vůli narukují a nechají na povrch prostoupit své švejkovství. S přihlédnutím ke svému stáří už dnes film nevyvolává takové salvy smíchu, ale i díky svéráznému českému dabingu stále funguje na mnoho diváků jako připomínka bezstarostného léta, které se očividně od toho českého příliš nelišilo.

7) Bojové nasazení (1986)

V prostoru komedií s tématem vojenského výcviku zůstáváme, Bojové nasazení, ve kterém exceluje Clint Eastwood, je ale přece jen trochu „chlapáčtější“ záležitost než Bažanti a přirozeně i než Vojín Benjaminová. Nešetří se zde ostrými hlášky a postupy, které zřejmě nebudou vepsány do výcvikových příruček. Seržant Thomas Highway je veteránem války v Koreji, jenže nedokázal na uzdě udržet svou závislost na alkoholu a je mu udělen typický vojenský trest – návrat do vojenské školy a podřadná role vedoucího výcviku nových mariňáků. Jeho noví rekruti jsou ale nepoddajní jako pendrek a v souladu se stanovenými pravidly žánru bude nějakou dobu trvat, než začnou pod Highwayovým vedením sekat latinu. Vše nakonec změní povolávací rozkaz k bojovému nasazení, při kterém se s vidinou skutečného střetu s nepřítelem nepochybně stáhnou zadky úplně každému.

6) Tábor tygrů (2000)

Ještě než v našem žebříčku dojde na Olověnou vestu, můžete se na ní navnadit Táborem tygrů režiséra Joela Schumachera. Je to „ten“ film, který nechal poprvé pořádně zazářit herce Colina Farrella a otevřel mu cestu k mnoha dalším rolím. Ještě než je ale mohl přijmout, musel projít výcvikovým peklem v táboře tygrů, který je nechvalně proslulý přesností v imitaci skutečných bojových podmínek. V hlavní roli je provokatér Roland Bozz, který do armády vstoupil s jediným posláním – zase z ní odejít. Dělá všechno možné, ale všechny cesty ven vedou ve skutečnosti pouze do vojenského vězení. Ačkoliv jde o film dotýkající se tematicky války ve Vietnamu, vojáci tam v průběhu filmu nikdy neodletí. Naopak se snímek hrdě odkazuje ke zmiňované Olověné věstě (respektive první polovině tohoto filmu) a předkládá poměrně drsný pohled na to, jak může vojenský výcvik vypadat. V každé jednotce se totiž vždycky najdou jeden dva fanatici...

5) Mariňák (2005)

Film Sama Mendese s Jakem Gyllenhaalem v hlavní roli je jeden ze dvou opravdu těžkých psychologických snímků, které tento žánr předkládá. Zblízka sleduje amerického vojáka Anthonyho Swofforda před a během operace Pouštní bouře. Ideály, odkazující na zkušenosti jeho předků, ale nebudou nikdy naplněny a Swofford postupně zjistí, že válka není místo pro každého. Představy o sounáležitosti a pocitu výjimečnosti mizí v momentě, kdy se musí se svou jednotkou plahočit sluncem spálenou pouští a s plnou výstrojí. Důležitou roli v tomto filmu ale hraje fakt, že vojáci neměli příliš mnoho konkrétních informací, nesměli sami vyvolávat konflikt, nesměli toho ve skutečnosti dělat zrovna mnoho a vyrovnat se s tím jednoduše není lehké. I v Mariňákovi se ale nad rámec perfektní kamery a uspokojivých efektů najde prostor pro černý humor a sarkasmus, který k vojákům neodmyslitelně patří.

4) Top Gun (1986)

Co by to bylo za žebříček o vojenském výcviku, kdybychom se nevznesli do oblak s Top Gunem. Jakkoliv popisovat a přibližovat legendární snímek s Tomem Cruisem by bylo nošení dříví do lesa, tak vám alespoň připomeneme, že letos v listopadu bude uvedeno pokračování. Opět se v něm střetneme s Maverickem a opět budeme svědky jeho nepoddajnosti a silné osobnosti, která v původním snímku z roku 1986 vedla k celé řadě problémů. Na druhou stranu ale Maverick a další piloti nevypadávají z role hrdinů, kteří jako málo dalších lidí na světě umí skvěle ovládat stíhací letouny. Za zmínku rovněž stojí, že koncept výcviku a určitého klackovství hlavních hrdinů slavil nejen divácký úspěch, ale pochopitelně i ten finanční. Zpětně je až s podivem, že natočit Top Gun stálo pouhých 15 milionů dolarů. Tržby se totiž celosvětově vyšplhaly až na hranici 365 milionů dolarů a Top Gun sklidil celou řadu ocenění.

3) Tucet špinavců (1967)

Legendární dílo Roberta Aldriche může v očích mladších diváků působit jako předobraz Hanebných panchartů Quentina Tarantina. Premisa je totiž opravdu velmi podobná. Dvanáct odsouzenců za těžké zločiny dostane možnost, jak se vykoupit z vězení – podstoupit těžký výcvik a zúčastnit se sebevražedné mise na území okupované Francie s cílem vzít s sebou do pekla co nejvíc nacistických pohlavárů. Tucet špinavců zdobí také skvělý výkon Leeho Marvina v roli majora Resimana a také Charlese Bronsona v kůži jednoho z odsouzenců, kteří mistrně odvádějí svou práci a vlákno příběhu odvíjí se značnou sebejistotou. Tuctu špinavců lze vytknout jen máloco, navzdory faktu, že se jedná o více než 50 let starou záležitost. Některé filmy prostě nestárnou.

2) Hvězdná pěchota (1997)

A z druhé světové války do budoucnosti, za mariňáky z Hvězdné pěchoty. Podle mnohých jde o nejlepší filmové béčko, které bylo kdy natočeno a nutno přiznat, že žádný z mnoha dalších dílů věhlasu původního filmu nedosáhl. Pořád tu ale máme 129 minut té správné mačo zábavy, ve které není nouze o silácké hlášky, romantiku, přízemní naštvání i jímavé momenty. Boj proti broukům, kteří začínají ohrožovat Zemi, je povinnost pro všechny, kdo „chtějí vědět víc“, ať už se do války zapojí jako mariňáci, vědečtí důstojníci, nebo zpravodajci. Film nemá hluché místo, můžeme v rámci něj sledovat naprostou oddanost některých vojáků i neúprosnou dravost brouků, kteří však padají k zemi pod salvou prskajících kulometů i atomových hlavic. Film byl ve své době vnímán jen jako akční řežba s romantikou jako z Beverly Hills 90210. Čas ale ukázal, že podvratný režisér Paul Verhoeven dokázal vytvořit uhrančivou válečnou satiru, která je ostrá jako nůž zarývající se do ruky vzpupného vojína.

1) Olověná vesta (1987)

Magnum opus vojenských filmů. Olověná vesta má všechno podstatné – Kubricka, seržanta Hartmana, šikanu, Leonardovo šílenství i skutečný válečný řev hlavního hrdiny vojína Vtipálka. Těžko soudit, která část filmu je lepší. Zda ta v táboře Parris Island, nebo přímo ve Vietnamu. Každá má samozřejmě svou vlastní propracovanou linku a fantastické obrazy. Exceluje v nich kamera Douglase Milsoma a na diváka doslova sahá neklidná, ale dokonale vybroušená atmosféra. Protiválečná rovina celého snímku prostupuje v podstatě celou stopáží a na pozadí poměrně drastických a znepokojujících scén demonstruje její zbytečnost. Hlavním motivem je však oběť, kterou jsou jednotliví vojáci schopní položit na válečný oltář plný děsu a zachovat si alespoň kapku příčetnosti. O filmu už ale bylo řečeno vše dlouho před námi, takže vám můžeme dát jen jediný pokyn: Škrťte se mojí rukou!