Odolný zabiják straší Ameriku. Šíří se po nemocnicích a podléhá mu polovina nakažených
Nemocnice v USA mají pohotovost. Mikroorganismus objevený v roce 2009 v Japonsku je odolný proti běžně používaným lékům.
Je nenápadná, odolná, ulpívá na hadičkách od infuze nebo manžetách od přístrojů na měření krevního tlaku a může být smrtelně nebezpečná. Kvasinka Candida auris se šíří hlavně přes kontaminované povrchy v nemocnicích, a pokud se dostane do těla, může napadnout nervovou soustavu nebo vnitřní orgány a vyvolat nebezpečné záněty. Kvasinka je přitom odolná proti antimykotikům i dalším lékům a podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) po nákaze zemře až polovina lidí.
Přečtěte si také: Novou pandemii může způsobit smrtící houba, děsí vědce. Vyvolává neléčitelnou infekci
Kvasinku Candida auris objevili a popsali Japonci teprve v roce 2009, od té doby se ale její výskyt potvrdil ve 30 zemích prakticky po celém světě včetně Evropy. Nebezpečná je hlavně pro dlouhodobé pacienty v nemocnicích, na což poukazuje i nová zpráva amerického Střediska pro kontrolu nemocí (CDC). Zdravotníci v USA podle ní zaznamenali v roce 2020 celkem 756 nových případů, což byl meziroční nárůst o 59 %, v roce 2021 už to bylo 1 471, tedy nárůst o 95 procent.
Když vás kolonizují kvasinky
Candida auris ohrožuje hlavně pacienty po operacích nebo pacienty s dlouhodobě zavedenými invazními vstupy jako jsou třeba centrální žilní katetry. Tudy se kvasinka dostává do krevního řečiště a u oslabených lidí pak může vyvolat vleklé záněty. Kvasinka se navíc snadno šíří přes kontaminované povrchy a přenáší se i na lidském těle, přičemž svého nedobrovolného hostitele nemusí nijak ohrozit. V roce 2021 vzrostl ve Spojených státech počet takto „kolonizovaných“ přenašečů meziročně o 209 % na celkových 4 041.
Podle CDC je kvasinka obtížně zjistitelná běžnými laboratorními metodami a v laboratoři, která nepoužívá specifické technologie, může dojít k její záměně s jinými druhy kvasinek, například s Candida haemulonii. To pak může vést k nesprávné léčbě.
Mohlo by vás zajímat: Mravenci se mění v tupé zombie. Podívejte se na útok miniaturního parazita
Do Evropy se kvasinka dostala poprvé v roce 2013 ve Velké Británii, přičemž se v následujících letech vyskytlo několik desítek případů. Díky včasnému odhalení ohnisek a následné izolaci se podařilo šíření Candida auris v Británii efektivně omezit.
V kontinentální Evropě se Candida auris objevila poprvé v roce 2016 ve Španělsku, kde došlo k nárůstu kolonizace a infekce touto kvasinkou v době koronavirové pandemie o 591 nových případů (2020/21). V témže období se objevilo 277 případů v Itálii (Ligurie). V České republice se zatím výskyt Candida auris nepotvrdil, po jednom případu je ale hlášeno z Rakouska a Polska, a vícero případů infekce včetně přenosu kvasinky registruje Německo.
Záludné plísně a houby
Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy, které se využívají například při výrobě piva a vína. Z milionů druhů plísní a hub, mezi něž kvasinky patří, jich jen hrstka způsobuje různá onemocnění – a nemusí jít jen o běžnou mykózu chodidel nebo nehtů u nohou. Houby a plísně ročně zabijí okolo 1,7 milionu lidí, tedy zhruba třikrát víc než malárie.
Včetně kvasinky Candida auris určila WHO 19 typů plísní a hub, které podle ní představují závažné nebezpečí. Další smrtící kvasinkou je třeba kryptokokus tvárný (Cryptococcus neoformans), který je na jednu stranu schopen pohlcovat část kosmického záření a ochránit tak například astronauty ve volném vesmíru, na druhou stranu se dokáže dostat do nervového systému a způsobit devastující meningitidu.
Zdroj: Healthcare, BBC